Nemoc nemusí být ortel nebo selhání, může být učitelka 

 31 května, 2021

Ariel Rea

Jsi nemocný a máš pocit, že je to nezvratitelný ortel? Nebo vnímáš svou nemoc jako selhání? Připadá ti, že je život nespravedlivý, když jsi nemocný a přitom potkáváš mnohé jiné, kteří se o sebe nestarají a přesto kypí zdravím? Ukážu ti, že tvá nemoc nemusí být boží ránou ani tvou zhoubou. Tvá nemoc může být totiž tvou nejlepší učitelkou. A když se od ní začneš učit, budeš se postupně uzdravovat. Krůček po krůčku. Tak, jako jsem se od své nemoci učila i já.

Pozn.: text pokračuje pod video a audioverzí článku.

Jak mě moje nemoc trápila

Byly doby, kdy jsem žehrala na život a na nemoc, která mě postihla. Procházela jsem obrovskými těžkostmi jako nikdo. Neustále jsem překonávala překážky a i to nejjednodušší každodenní bytí pro mě bylo velkou výzvou. Vůbec jsem nezvládala žít jako jiní. Připadala jsem si slabá a méněcenná. 

Jak mě moje nemoc učila

Ale díky tomu, že jsem se ze své nemoci neustále učila, jsem poznala mnoho o sobě i o životě. Postupně jsem stále více rozuměla tomu, proč ke mně moje nemoc přišla a čemu mě učí. Co ode mně žádá a proč. A časem jsem dokonce spatřila, že vůbec nejsem slabá a méněcenná. Ba právě naopak. Uviděla jsem, že jsem nesmírně silná.

Jak mě moje nemoc obohatila

Moje nemoc mě mnohému naučila a nesmírně mě obohatila. Jsem to pořád já a přitom někdo úplně jiný. Jsem naprosto proměněná. Tam uvnitř.

Poznala jsem mnoho o mé duši, o jejích darech a schopnostech. Dokážu vidět do podstaty života i do minulosti a do budoucnosti.

Prožívám život převážně radostně. A prožívám ho tak hluboce, bohatě a smysluplně jako nikdy předtím. 

Čím dál tím více si sama utvářím svou životní realitu, a přitom jsem stále ve spojení se životem. Jsem vděčná své nemoci za vše, co mě naučila.

Nemoc je totiž síla života.

Nemoc nemusí být vždy známkou, že jdeš špatným směrem

Nemoc bývá velmi často takovým vztyčeným prstem života. Většinou přicházívá, aby nás varovala a donutila ke změnám. Abychom se vrátili do své přirozenosti a čistoty, kterou jsme ztratili. Abychom se vrátili na cestu, ze které jsme sešli. Ale nemusí tomu tak být vždy.

Moje nemoc ke mně přišla v momentě, kdy jsem velmi hluboce nahlédla sama do sebe a do svého fungování. A nahlédla jsem hluboce i do podstaty života a jeho principů. Má nemoc přišla ve chvíli, kdy jsem udělala velmi zásadní a zdravý krok na cestě k sobě. 

Rozhodně se tedy nedá říci, že by objevení nebo propuknutí nemoci vždycky znamenalo, že jdeš špatným směrem. Já jsem toho příkladem. 

Nemoc je tlak života

Má nemoc přišla přesně v momentě, kdy jsem byla tímto zásadním vhledem vnitřně připravená zvládnout výzvy, které mi během mnoha let přinášela.

Má nemoc nebyla mým selháním, ale cestou rozvoje. Obdobím, kterým jsem potřebovala projít, abych objevila své nejhlubší součásti a spojila se s nimi. Abych rozvinula své vědomí, své schopnosti a dary. 

Byla tím, co mě dotlačilo k obrovským vnitřním posunům a změnám. A z více důvodů bylo potřeba, abych tyto posuny udělala v tom nejkratším možném čase. I když to celé trvalo pro mě nekonečných 15 let. Během té doby jsem měla velmi často pocit, že se nehýbu z místa. Ale nyní vím, že jsem šla rychlostí světla.

Nemoc a zdravotní problémy ti mohou usnadnit cestu

A mám i další zkušenost, kdy mi dopředu život sám sdělil, že přijdou zdravotní problémy, ale že přicházejí proto, aby mi urychlily a usnadnily cestu. Život mi to ukázal proto, abych nepřestala důvěřovat tomu, že jdu správným směrem. Bylo to hodně náročné a velmi to hýbalo mým vnitřním světem. Ale velmi rychle jsem poznala, k čemu mě tyto problémy vedou a kam mě tlačí. A zpětně vidím, že mi život takto prokázal dobrou službu.

Nejspíš se něco takového neděje často, ale dít se to může.

Nemoc je volba tvé duše

Ne každý si vybere pro svůj spirituální růst cestu nemoci. Je tu i řada lidí, kteří rostou třeba skrze problematické partnerské a další mezilidské vztahy. Nebo rostou skrze nemoc někoho blízkého. Nebo rostou úplně jinými cestami.

Je potřeba vnímat, že vážná nemoc je vždy volbou tvé duše. Není nutně selháním. Nemusíš si tedy připadat méněcenný proto, že choříš, zatímco je tu řada těch, kteří se o sebe málo starají a přitom jsou dosud zdraví. Každý má jinou cestu. 

Nezáviď jim proto, i když to může být těžké. Soustřeď se hlavně sám na sebe a na své uzdravování. Tvá cesta je jedinečná tak, jako jsi jedinečný i ty. Nesrovnávej se.

Tvůj nejdůležitější krok

Tím prvním a nejdůležitějším krokem na cestě k uzdravení je změna perspektivy. Změna tvého pohledu na nemoc. 

Můžeš ji začít vnímat jako sílu života, která tě učí.

Sílu, která tě vede různými, dosud temnými zákoutími a nutí tě je prozkoumávat.

Sílu, která tě nutí hledat nové cesty a přístupy.

Když se smíříš s tím, že budeš už napořád nemocný nebo že časem na svou nemoc zemřeš, zavíráš si cestu, na kterou tě tvá nemoc pozvala tím, že k tobě přišla.

Proto si nezavírej cestu, ale otevři se jí. Otevři se jí změnou svého pohledu na nemoc. Pokud to uděláš, už se uzdravuješ. Právě v této chvíli.

Nestůj na místě, vykroč na cestu změn

Stát na místě znamená zůstat nemocný. A někdy to může znamenat i zemřít. Pojď proto vykročit. Vykroč na cestu uzdravování.

Pokud chceš žít život takový, jaký jsi žil dosud, pak se nemůžeš uzdravit. Nemoc tě totiž vždycky tlačí do změn. Vnitřních i vnějších. Bez změn není možné se skutečně uzdravit.

Vnitřní moudrost

Nemoc tě učí probouzet svou vnitřní moudrost a naslouchat jí. Bez ní to totiž nejde. Budeš procházet jedinečným procesem uzdravování. Takovým procesem, jakým nikdo jiný neprošel a ani neprojde.

Budeš totiž uzdravovat ne svou nemoc, ale sebe sama a celý svůj život. A na téhle cestě bude tvé nitro tvou navigací.

Pomoc terapeutů a tvá role

Můžeš vyhledat a vyhledávat pomoc nejrůznějších terapeutů. Tito lidé ti mohou hodně pomoci. 

Mohou tě nasměrovat a ukázat ti nástroje, které ti budou pomáhat. Mohou ti pomoci porozumět tvé nemoci i sobě sama a mohou ti pomáhat i mnoha dalšími způsoby.

Mohou tě mocně léčit, ale uzdravit tě nemohou. Uzdravit se totiž můžeš jen ty sám.

Uzdravíš se nebo budeš žít s nemocí, ale mnohem bohatší život

Nemohu ti slíbit, že se úplně uzdravíš.

Ne každý to může dokázat. Možná svou nemoc budeš mít pořád po boku, protože ji budeš ve svém životě potřebovat. Čas od času se ti připomene, aby ti ukázala nový směr nebo aby tě vrátila na cestu k sobě.

Ale i s nemocí můžeš žít velmi krásný, bohatý a smysluplný život. Protože bohatství života tkví v prožitku, v hloubce, v intenzitě žití.

I já jsem během své nemoci prožívala nádherné chvíle. Zpočátku jich bylo jako šafránu, ale postupně jich přibývalo. Mám z toho období mnoho mystických prožitků, jaké se málokomu poštěstí prožít.

Sama jsem v některých obdobích viděla, že i se svou nemocí žiji mnohem hlubší a bohatší život než mnozí jiní lidé bez nemoci.

Nemohu ti to slíbit, ale je dost možné, že se úplně uzdravíš.

Pokud svou nemoc nebudeš ignorovat ani zahánět, ale budeš ji přijímat, vnímat, naslouchat jí a učit se rozumět, co ti sděluje.

Pokud budeš mít odvahu jít do hlubin sebe sama a začít se dívat i do neprobádaných zákoutí.

Pokud budeš ochotný jít do nejistoty hledání své vlastní jedinečné cesty. 

Pokud budeš ochotný dělat ve svém životě potřebné změny.

Pokud vytrváš a budeš neustále hledat a nacházet.

Pokud budeš odhodlaný vytrvat tak dlouho, jak bude potřeba. Třeba i po mnoho let...

Těžkosti růžového trní

Tahle cesta nebude příjemnou procházkou růžovým sadem.

Budeš se muset prodírat i růžovým trním. Bude to nepohodlné, těžké a bude to i bolet.

Možná budeš prožívat i chvíle, kdy budeš zoufalý a nebudeš vědět, jak dál. Možná budeš prožívat i chvíle, kdy budeš muset sbírat síly nebo odvahu do dalšího kroku.

Všechny tyhle těžkosti tě však mocně proměňují.

A i když budeš mít pocit, že ti život hází klacky pod nohy, ve skutečnosti ti neustále pomáhá. Nesmírně tě miluje a právě proto to všechno dělá. Kdybys měl zemřít, zahubil by tě hned. Netlačil by tě do změn.

Dokud žiješ, dokud ještě dýcháš, stále máš šanci se uzdravit.

Pomoc lékařů a jejich léků

Neuzdraví se nebo zemřou ti, kteří nebojují. Ti, kteří se smíří s ortelem vyřčeným lékaři. 

Lékaři jsou lidé, kteří sice hodně vědí o nemocech, ale velmi málo o uzdravování. Lékaři jsou lidé, kteří tě budou léčit tak, jak nejlépe dovedou, ale bude to zoufale málo na to, aby ti pomohli se skutečně uzdravit.

Ale pomoci lékařů se bránit nemusíš. Můžeš ji potřebovat. Já jsem ji potřebovala. A dokonce jsem potřebovala i pomoc chemických léků.

S léky jsem dostala šanci přežít. Ale ne se uzdravit. S léky bylo mé uzdravování dokonce těžší než by bylo bez nich. Ale víš, bez nich už bych tady dávno nebyla. Byla bych zemřela. Takže moje  volba byla jasná.

Proto lékaře a léky rozhodně nezatracuji. Mohou být potřeba. Mohou ti pomoci přežít. Ale nejsou těmi a tím, co by tě mohlo uzdravit.

Jít proti lékařům

Může se dokonce stát, že nastane chvíle, kdy budeš muset jít proti lékařům. Proti tomu, co ti řeknou. A bude to těžké. Slovo lékaře má totiž velkou váhu. 

Jenže lékaři vědí velmi málo nejen o uzdravování, ale i o tom, jak se můžeš uzdravit právě ty. Protože oni tě vidí jako diagnózu. Jako škatulku. Zařadí tě tam, kam jim zapadáš a podle toho tě léčí. Málo se zajímají o to, jaký jsi a jak žiješ.

Je potřeba, aby sis scénář uzdravování tvořil ty sám. Tak, jak tě vede život v tobě a tvá nemoc. Proto je důležité, aby sis toho byl vědom a držel opratě svého života pevně ve svých rukách.

Sama jsem to zažila. Dostala jsem radu od velmi vědomého a zkušeného lékaře, kterého si velmi vážím. Ale věděla jsem, že musím jít proti jeho radě a poslechnout samu sebe. Dokonce mi v té chvíli přicházel na mysl obraz, jak ležím v hrobě a na náhrobku mám vytesán epitaf: "Zde leží ta, která poslouchala víc lékaře než sama sebe."

Možná to vůbec nebude boj o život

Možná vůbec nebudeš muset bojovat o život.

Možná budeš muset bojovat jen sám se sebou a se zaběhnutou životní rutinou. Ne každý musí projít chvílemi, kdy se pohybuje na hraně mezi životem a smrtí. Ale každý bude na své cestě k uzdravení procházet výzvami. To je nevyhnutelné. 

Výzvy jsou totiž to, co tě aktivuje a nutí hledat řešení. To, co tě přivádí do života a do vnímání sebe sama. To, co tě učí alchymii života.

A opravdový, vzrušující a pulsující život je alchymie. Každou vteřinou je nový, každou vteřinou se tvoří. A čím víc jsi ve spojení se sebou a se životem, tím víc to vnímáš a prožíváš. Tím bohatší život máš.

Příběhy uzdravených pro tebe

Abych ti ukázala, že je skutečně možné se uzdravit i z nemoci, která je lékaři označena za nevyléčitelnou, budu zde na blogu přinášet rozhovory s lidmi, kteří se dokázali uzdravit.

Uvidíš na nich, jakými cestami je jejich nemoc vedla a co všechno museli pro své uzdravení udělat. A také na nich uvidíš, k jakým pokladům je jejich nemoc nakonec dovedla. Může ti to přinést obrovskou inspiraci a hlavně vědomí, že i ty můžeš být tím, kdo se uzdraví.

Tyto příběhy budeš moci nacházet v rubrice Medicína a léčení, v podrubrice Příběhy uzdravených.

Je tam pro tebe příspěvek Rozhovor s lékařkou, která se uzdravila z těžké ulcerózní kolitidy alternativní cestou.

A také ukázka toho, že zázraky se dějí Video Jak se dějí zázraky + můj skutečný příběh.

Osobní pomoc pro tebe

Pokud cítíš, že chceš na cestu uzdravování rovnou vykročit s mou osobní pomocí, vydej se prozkoumat mé osobní služby.

Sdílením tohoto příspěvku pomáháš tvořit lepší svět.

Nejnovější příspěvky

Stačí kliknout na obrázek nebo název příspěvku.

ariel rea

o autorce

Ariel Rea - MUDr. Barbora Müllerová

doktor - terapeut - léčitel - vizionář - šaman - alchymista

Léčí bez léků, pomáhá zdravým i nemocným.