Byla jsem pozvaná mým partnerem a jeho rodinou ke společnému sledování Perseidů. Bylo to velmi prosté a lidské a zároveň to bylo velkolepé a božské…
Můj partner, jeho manželka a 3 děti a koneckonců i jejich pes, všichni jsou to nádherné bytosti, se kterými je mi vždy potěšením se setkat.
Mé dospělé děti, také nádherné bytosti, byly pozvány sledovat Perseidy s námi, ale nakonec si zvolily zůstat doma. I Jindrova starší dcera měla v závěru dne jiný program, a tak jsme vyrazili 4 dospělí, malá holčička a pes na jednu krásnou louku do Jizerských hor.
Na místě
Už bylo po setmění. Jindra vybral místo, kde jsme rozložili deky a všichni jsme se uvelebili vedle sebe vleže na zádech, abychom mohli příjemně pozorovat hvězdné nebe.
Příroda toho místa mě pozdravila a vyjádřila potěšení z toho, že jsem tam. Stává se mi to teď tak, že se objeví takový zvláštní závan větříku, který se mne dotkne na těle a kterým mi bytosti toho místa dávají najevo, že mi chtějí něco sdělit. A já se pak naladím na vzájemnou komunikaci.
Na jevišti
Zpočátku bylo nebe zahalené oblaky, takže jsme sotva zahlédli jednu jedinou hvězdičku. Cítila jsem, že se to změní, a tak trošku jsem to pojistila tím, že jsem poprosila vítr, aby nám ta oblaka rozfoukal. A ono se dělo. Postupně se rozplývala a odsouvala opona z mraků a před námi se odhalovala nádherná mystická scenérie hvězdného nebe, které pro nás té noci bylo jevištěm.
Leželi jsme tam všichni vedle sebe a společně měli radost z každého letícího Perseidu, který jsme zahlédli. Vypadalo to, jako by skutečně padaly hvězdy. Některé byly sotva k zahlédnutí, jiné zářily silným světlem. Postupně jsme rozeznávali více a více hvězd a určili jsme i některá souhvězdí. Viděli jsme i letící letadla nad námi a sledovali jsme i některé ze satelitů pohybujících se po oběžné dráze.
V hledišti
Mnoho se dělo nejenom na jevišti, ale i v hledišti.
Povídali jsme si o hvězdách a souhvězdích, o satelitech, asteroidech a meteoritech, o černých dírách, o kosmických programech. Povídali jsme si o národním obrození, tvorbě slovníků, preskriptivní češtině a deskriptivní angličtině a disputovali jsme o tom, jaká jsou další specifika těchto jazyků.
Povídali jsme si o tom, jak se špatně pije voda, když člověk dělá stojku a o mnohém dalším.
Hodně jsme se spolu i smáli. A nejvíc jsem se nasmála já. Prožila jsem desítky let, kdy mi do smíchu nebylo, a tak si tu zurčící energii smíchu velmi užívám.
Iriska, fenka loveckého plemene, si také přišla na své. Se zaujetím a vášní sobě vlastní očuchávala to místo a hrabala díry, jak dala prostor svým loveckým pudům a snažila se ulovit nějakého hraboše.
Jindrova pětiletá dcera unavená ze dne až po okraj naplněného hrou brzy usnula.
Cítila jsem nádhernou čistotu, prostotu a zároveň velikost nás všech, kteří jsme tam spolu byli.
Doznívání
Když jsem pak pozdě v noci uléhala do postele, zaplavil mě pláč z dojetí a zároveň i bolesti. Velmi hluboce jsem procítila, jak nádherné to je, když může malé dítě pokojně a spokojeně usnout vedle svých rodičů a dalších blízkých osob. Když může usnout na krásném místě v přírodě, hledíc na noční oblohu za noci, kdy padají hvězdy.
Moje přání
Ne každé dítě má takové krásné a vlídné podmínky. Moc bych si přála, aby takových dětí přibývalo. Dětí, které své dětství prožijí v pocitu bezpečí, v přijetí a respektu ke svým potřebám, ve velké osobní svobodě, ale zároveň s jasnými a čitelnými hranicemi, které jsou adekvátně komunikovány.
Moc bych si přála, aby přibývalo i dospělých, kteří jsou ve svém srdci a tedy mají tu nejlepší navigaci životem. Aby přibývalo dospělých spojených se svým tělem i duší. Dospělých, kteří přijímají sami sebe, svou originalitu a nebojí se ji žít.
Moudrost, zralost i dětská naivita
Jsem nyní skutečně dospělá, protože jsem dospěla do životní moudrosti a zralosti. A přitom si život užívám jako malé dítě, které žasne nad zázraky, které se mu nabízejí na každém kroku.
I padající hvězdy jsem si užívala v prostotě, jisté krásné naivitě a čiré radosti v úžasu nad tou krásou. Každá padající hvězda mě překvapila a oblažila, každá byla jedinečná a neopakovatelná.
I každá vteřina této existence je jedinečná a neopakovatelná. A i každá vteřina mého života je jedinečná a neopakovatelná. To proto, že jsem životu i sobě otevřená, zakouším a prožívám.
A můžeš to tak mít i ty...
