Ukážu ti, na jakých principech vystavět a vytvářet zdravé vztahy. Jak můžeš pohlížet na ty své blízké, se kterými není jednoduché žít. Jak své vztahy proměňovat do zdravější a harmoničtější podoby.
Tento článek vznikl na přání jedné ženy, která by chtěla vědět, jak by se měl muž chovat v manželství k ženě a jak by měl vést dcery a syny. Je ve vztahu nešťastná, je tyranizovaná a cítí se být v tomto vztahu z finančních důvodů uvězněná.
Toto téma uchopuji obecněji, protože vnímám, že pro zlepšení mezilidských vztahů je potřeba právě znát základní principy, které pak můžeš aplikovat na jakýkoliv vztah.
Důležité souvislosti pro začátek
Abys mohl vytvářet harmonické vztahy, je potřeba, abys nejprve vytvořil harmonický vztah k sobě sama. Všechny mezilidské vztahy jsou určitou projekcí tvého vztahu k sobě sama.
V rámci vztahu se totiž vždy setkáváš ty s někým druhým (lhostejno zda s partnerem, rodičem, dítětem, sourozencem, spolupracovníkem, přítelem...). A výsledný vztah je odrazem vnitřních a vnějších světů vás obou.
Pracuj na tom, abys vytvářel harmonický vztah k sobě sama.
Tvé vztahy s druhými lidmi jsou vždy projekcí tvého vnitřního i vnějšího světa.
Proto pokud žiješ v nevyhovujícím vztahu, věz, že toto není vina nebo záležitost jen toho druhého. On není jedinou příčinou toho, že tento vztah není zdravý a harmonický. Je to vaše společná věc, oba dva jste tento vztah vytvořili a neustále vytváříte.
Je samozřejmě vždy těžší napravovat a měnit stávající vztah než vytvořit nový vztah na nových základech. Protože jakmile začneš ve vztahu něco měnit, vytvoří to novou dynamiku a to, že se děje nějaká změna, se tomu druhému nemusí vždy líbit. Ale pokud je oboustranná vůle nacházet společnou řeč a cestu, dá se změnit vše, co je potřeba.
Také jsem nežila vždy dokonalé vztahy a ani nežiji dokonalé vztahy. Dokonalost je totiž nedostižitelná. Žiji ale vztahy tak, aby mi v nich bylo dobře. A mohu ti ukázat, na jakých principech jsem je vystavěla.
Pět pilířů pro zdravé vztahy
Pokud chceš žít zdravé vztahy, je potřeba je vytvářet na zdravých základech. A tyto základy tvoří pět pilířů. Je to svoboda, respekt, přijetí, hranice a láska.
1. Svoboda
Svoboda žít sám sebe dle svých potřeb, kterou přiznáš sobě i tomu druhému. Není to žádná neměnná podoba, je to přístup. Uznáš sám sebe a svou svobodu projevovat se a chovat se tak, jak cítíš. A uznáš i toho druhého a jeho svobodu projevovat se a chovat se tak, jak on cítí.
1a) nechtěj druhého měnit a přizpůsobovat svým představám
Často na druhé lidi projikujeme svá očekávání a tím je svazujeme. Svými očekáváními na ně tlačíme a omezujeme jejich svobodu. Nemůžeš chtít měnit druhého člověka, protože tím překračuješ jeho hranice i jeho svobodu. Můžeš chtít měnit jen sám sebe. A pokud změníš sám sebe, zcela přirozeně se budou měnit všechny tvé vztahy.
Vztah je dynamický proces, neustále se utváří. Jenže my to často nejsme schopni vidět, protože sjedeme do nějaké rutiny a navyklých vzorců chování. Uvědomění o tom, že cesta k proměně vztahu je tvou osobní cestou, je nesmírně důležité.
Přestaneš pak plýtvat svými silami na snahu pohnout druhým, která je naprosto kontraproduktivní a začneš věnovat svou pozornost a sílu sobě sama. A pokud tlak tvého očekávání vůči druhému člověku povolí, už jen toto může tvůj vztah s ním velmi proměnit.
Nesvazuj druhé svými očekáváními. Chtěj změnit jen sám sebe. Protože když to uděláš, zcela přirozeně to promění všechny tvé vztahy.
2a) nechtěj druhého vlastnit a připoutávat k sobě
Často, zejména v partnerských vztazích, máme tendenci druhého vlastnit a k sobě připoutávat. Ovšem tyto tendence ve skutečnosti vyvolávají pravý opak. Vedou k tomu, že vlastněný a připoutávaný partner pak má tendenci z takového vztahu unikat. Kdo by chtěl být majetkem a přívěškem druhé osoby?
Je důležité si uvědomit, že žádného jiného člověka mimo sebe nemůžeš vlastnit. Že můžeš vlastnit skutečně jen sám sebe. Když sám sebe vlastníš, znamená to, že sám sebe znáš a jsi se sebou dostatečně ve spojení.
Čím více vlastníš sám sebe, tím méně máš tendenci vlastnit někoho druhého. Čím méně jsi ve spojení sám se sebou, čí méně vlastníš sám sebe, tím více máš tendenci vlastnit druhé.
Bývá za tím i strach z nedostatku lásky.
Ovšem měl bys hledat zdroj lásky vždy hlavně sám v sobě a ve svém žití. Pokud přestaneš očekávat a vyžadovat lásku od svého partnera, vytvoříš svobodné prostředí, kde ti bude tvůj partner projevovat lásku zcela svobodně. A tyto projevy budou naprosto jiné hodnoty než deklarace lásky, které si vyžádáš.
A bývá za tím i strach z opuštění a samoty.
Pokud se bojíš, že tě druhý opustí, budeš na něm viset a on tě bude cítit jako nepříjemné závaží. Přirozenou reakcí bude, že se bude chtít toho závaží zbavit a může se stát, že tě pak mnohem pravděpodobněji skutečně opustí.
Přijmi to, že se může stát, že od tebe druhý odejde. Je potřeba, abys dokázal být jen sám se sebou. Aby ses přestal bát být sám.
Pokud ale budeš vytvářet vztah, kde druhému necháš svobodný prostor, nebude mít nejmenší důvod to udělat.
Je to jeden z mnoha životních paradoxů, které tě vedou k překročení vlastního stínu. Pokud druhému necháš dostatečný prostor, sám bude tvou přítomnost a společnost vyhledávat.
Tlak vyvolává protitlak, tah vyvolává protitah. Netlač proto a netahej. Uvolni ruce sobě i druhému.
Nechtěj druhého vlastnit a k sobě připoutávat. Docílíš pravého opaku.
Hledej zdroj lásky sám v sobě a ve svém žití. Nevyžaduj lásku od druhého, nech, ať jeho láska k tobě proudí svobodně a bez vyžádání.
Dej druhému svobodu a prostor, nedělej si na druhého a jeho přítomnost nároky. Přijmi i to, že tě může opustit. Přestaň se bát být sám.
2.Respekt
Respekt k sobě a svým potřebám, který projevuješ sobě i tomu druhému. Souvisí se svobodou, znamená to, že uznáš sebe sama i druhého člověka. Tvé i jeho potřeby a projevy. Že si nemyslíš, že jeho potřeby jsou méně důležité než ty tvoje. A že si nemyslíš, že tvé potřeby jsou méně důležité než ty jeho.
Vytváříš prostředí, kde ty sám i ten druhý vůči sobě nevytváříte boje ani odpory, i když třeba některé aspekty osobnosti nebo chování toho druhého s vámi neladí. Respektuješ jeho i svou cestu i jeho a svou fázi vývoje.
V oblasti spirituality dnes ženy často tlačí na muže, aby se duchovně rozvíjeli tak, jako ony. Je potřeba opustit představu, že pro láskyplný a harmonický vztah je nutné, aby se oba partneři věnovali osobnímu růstu a spiritualitě.
Já žiji s mužem, který zatím duchovnímu světu otevřený není. Ale milujeme se a vzájemně se respektujeme. Já si žiju svou cestu a on si žije tu svou. A i když on žije více "pozemský" život, i tak se životem a životem se mnou zcela přirozeně proměňuje a rozvíjí. Naše duše jsou vzájemně kompatibilní, je nám spolu moc dobře a není to nějakou zásadní překážkou v našem vztahu. Ponechávám mu svobodu jít si svou vlastní cestou a svým vlastním tempem, respektuji ho a přijímám.
Respektuj sebe sama i cestu a projevy druhého člověka. Pokud druhý cítí, že sám sebe respektuješ a zároveň respektuješ i jeho, zcela přirozeně bude i on více respektovat tebe.
3. Přijetí
Přijetí sebe sama i přijetí toho druhého, ať už je jakýkoliv. Zase to vychází z tebe. Čím více přijímáš sám sebe, tím snadněji dokážeš přijímat i druhé.
Přijetí souvisí s respektem a svobodou. Znamená to, že vnímáš, že je druhý v pořádku tak, jak právě je. Znamená to, že jsi pozorností hlavně sám v sobě a nezabýváš se tím, jaký by ten druhý člověk měl být. Znamená to, že vůči sobě ani vůči druhému nevytváříš vnitřní odpory. Je to jako bys sám sebe i jeho vnitřně objímal. Energie mezi vámi volně proudí. Nejsou mezi vámi překážky, jste vzájemně v kontaktu.
Pracuj na sebepřijetí. Čím více přijímáš sám sebe, tím snadněji přijímáš i druhé. A když dokážeš přijímat, cítíš se dobře sám se sebou a i druzí se s tebou cítí dobře.
4. Hranice
Zdravé hranice ve vztahu, které si vytváříš ty sám.
Vždy záleží jen na tobě, kam druhého pustíš a co mu dovolíš. On zajde vždy jen tam, kam může.
Pokud se vůči chování, které ti nevyhovuje, nevyhraníš, ten druhý vůbec nemusí tušit, že tvé hranice překročil. Je proto na tobě, aby sis své hranice vytyčoval, a aby ses o ně staral. Téma hranic je v rámci vztahů nesmírně důležité a souvisí s tím, jakou hodnotu přikládáš sám sobě a jakou hodnotu přikládáš vztahu s druhými lidmi.
Zda sám sobě stojíš za možná ne úplně příjemnou chvilku, kdy druhého jemně a s respektem upozorníš, že zašel příliš daleko. Nemusíš ho obviňovat ani s ním bojovat. Opusť představu, že vytyčování hranic je boj. Stačí, když druhému řekneš nebo jiným způsobem sdělíš, že ti v tom, co dělá, není dobře. Stačí, když mu řekneš nebo jiným způsobem sdělíš, že bys to potřeboval jinak.
Když druhého v rámci vytyčování vlastních hranic neobviňuješ a nevyrážíš vůči němu na útočné tažení, on bude silněji a snadněji vnímat tvé sdělení a bude se mu snažit vyhovět.
Pokud v rámci vytyčování hranic vytvoříš atmosféru boje, bude s tebou bojovat. Pokud si své hranice nevytyčíš, bude je překračovat.
Je potřeba být mezi těmito krajními póly. Vytyčovat si hranice pevně, ale s respektem, vlídností a citlivostí k druhému. Vždy záleží na tom, jakým způsobem a v jaké atmosféře mu danou věc sdělíš.
Je lépe překousnout nepříjemnou chvilku, kdy si vytyčíš hranice s tím, že tvůj vztah k dotyčnému zůstává čistý, než trpně snášet překračování hranic a vůči druhému vytvářet vnitřní odpory, nepříjemné pocity nebo dokonce nenávist. Péčí o vlastní hranice takt zároveň pečuješ o čistotu tvých vztahů.
Ale je potřeba upozornit na to, že pokud druhý silně ohrožuje tvou integritu, tvé zdraví nebo dokonce tvůj život, je potřeba jednat s náležitou razancí.
Samozřejmě platí, že je potřeba, abys nejen pečoval o své hranice, ale abys i ty respektoval hranice toho druhého.
Laskavě, ale pevně si ochraňuj a vytyčuj své hranice. Bez toho druzí nemusí vědět, že je překročili. Pečuješ tak o svou pohodu a zároveň o čistotu tvých vztahů.
Respektuj nejen své vlastní hranice, ale i hranice druhých lidí.
5. Láska
Láska v první řadě k sobě sama. Protože čím víc dokážeš milovat sebe, tím více dokážeš milovat i druhé. Obráceně to nefunguje.
Pokud sám sebe miluješ jen málo, nemůžeš hodně milovat druhé. Tohle je jeden ze zákonů lásky. Čím více jsi naplněný láskou k sobě a svému životu, tím víc lásky můžeš rozdávat. Tím víc lásky můžeš dávat druhému.
Když nemáš, pak nemůžeš ani dát.
Hledej cesty k sobě, k tomu, aby ses plnil láskou k sobě. Vím, není to snadné a je to proces. Čím méně jsi dostal lásky od svých rodičů a dalších lidí, tím to pro tebe může být těžší. Budeš muset hledat cesty k sobě a k tomu, abys uviděl, že jsi hoden lásky.
Jsi hoden své vlastní lásky, ať už jsi jakýkoliv.
A jak to udělat?
Můžeš chodit do přírody a otevírat se jí. Příroda je totiž plná lásky. Dává ji a nic neočekává. Otevři se lásce přírody i planety Země. Když se jí otevřeš a budeš se jí obklopovat, bude do tebe proudit a bude tě naplňovat.
Můžeš vyhledávat kontakt se zvířaty. I zvířata jsou plná lásky. Psi dávají lásku obzvláště srdnatě. I kočky dávají lásku a přízeň, ale jen když samy chtějí a nemusí to být tak zřetelné a intenzivní. I jiná zvířata ráda dávají lásku. Buď s nimi a vnímej jejich lásku.
Můžeš vyhledávat kontakt s dětmi. Jsou ještě přirozené a pokud samy dostaly, i ony lásku rády projevují a dávají. Ovšem chraň se toho, od nich lásku vyžadovat nebo očekávat. Zkus s nimi otevřít své srdce a nechat jím lásku proudit. Pokud si dáš ten záměr, život sám ti v tom bude pomáhat. Děti jsou velmi vnímavé a pokud ucítí, že z nich nechceš nic odebírat, bude tě jejich láska prostupovat.
Dělej věci, které děláš rád. Tvoř.
Věnuj svůj čas i pozornost sobě. Nacházej sám v sobě a ve svém životě místa, která můžeš pochválit a milovat. Když to budeš dělat trpělivě a důsledně, postupně těch míst bude přibývat a ty se budeš stále více milovat.
Naplňuj se láskou k sobě a svému životu. Čím víc miluješ sám sebe, tím víc dokážeš milovat i druhé.
Cesta sebelásky je cestou k láskyplným vztahům.
Čemu nás vztahy učí
Vztahy jsou obrovské téma a taky oblast, kde můžeš dělat obrovské pokroky. Vztahy jsou skvělou reflexí (zrcadlem) a způsobem, jak se můžeš sám o sobě mnoho dozvědět.
Pokud žiješ v nevyhovujícím vztahu, tak pokud to chceš změnit, musíš začít sám u sebe.
Když tě druhý tyranizuje
Nemusíš hned pálit mosty, i když i to někdy může být potřeba.
Pokud tě tvůj partner tyranizuje, dost možná to dělá právě proto, že podvědomě chce, abys vstoupil do své síly. Aby ses vůči jeho tyranii vyhranil. Způsobů a cest je nekonečno. V tomto se nedá paušálně radit.
Věz jen, že druzí často podvědomě cítí slabá nebo zraněná místa druhých a do nich šťourají. Pokud se ti druhý šťourá ve slabém nebo zraněném místě, je to nepříjemné nebo to dokonce bolí. A to, že to cítíš, ti právě toto slabé místo ukazuje.
Uvědom si toto místo a udělej ze slabého místa místo silné. Často jsou totiž tvá slabá místa místy, odkud můžeš nejvíce vyrůst. Místy, která dokonce můžeš proměnit ve své největší dary.
Tip navíc - komunikace
Nesmírně důležitá je v rámci mezilidských vztahů dostatečná komunikace. Otevřeně a pravdivě a zároveň s citlivostí k druhému komunikovat své potřeby a touhy. A komunikovat i případná nedorozumění nebo nedopatření.
Pokud se bojíme dostatečně komunikovat, často to vede k problémům nebo mylným interpretacím, které časem většinou samy nevyhnijí, ale mohou dokonce vyrůst do obludných rozměrů. Lépe se ujistit, zda druhý dobře porozuměl tomu, co se snažím sdělit, než pak lepit narušené vztahy.
Nemusíš druhému říkat úplně vše, i tady platí přiměřená míra, ale vidím, že většinou komunikujeme málo nebo nevhodným způsobem. Způsobem, kdy nemluvíme o sobě, svých potřebách a prožitcích, ale útočíme na druhého nebo mu dáváme situaci za vinu. To vytváří atmosféru boje, která nepřináší nic dobrého.
Uč se komunikovat s druhými citlivě k sobě i k nim.
K tématu
Články:
Můj tajný energetický milenec a bezpodmínečná láska v partnerských vztazích
Videa:
Video Životní vztah a jak tvořit vzrušující a podporující partnerské vztahy
Video Proč je sexualita pro muže velmi důležitá a proč chápu všechny nevěrné muže
