Proč meditace skoro vůbec nerozvíjejí vědomí 

 15 prosince, 2020

Ariel Rea

Meditace jsou skvělým nástrojem růstu, jen je potřeba vědět, že ve skutečnosti nejsou zdroji rozvoje vědomí. Pro to, abys uviděl i ty, že to tak skutečně je, se nejprve podíváme, jak se vědomí rozvíjí. Jakými se rozvíjí způsoby a co je tím principem.

Dva způsoby rozvoje vědomí

Vědomí se může rozvíjet dvěma způsoby. Skrze mysl nebo skrze prožitek.

Skrze mysl

Skrze mysl se vědomí rozvíjí mnohem rychleji a mohutněji než skrze prožitek. To je jedním z důvodů, proč my,  lidé, mysl máme. Jako jediní tvorové ve Vesmíru. Máme mysl proto, abychom mohli své vědomí rychle rozvíjet a být tak významnými nositeli růstu vědomí celého Vesmíru.

Jsme nositelé růstu svého vlastního vědomí a kolektivně nositelé růstu vědomí, které je zdrojem pohybu a tím i života. Růstu vědomí, které skutečně uvádí do pohybu celý Vesmír. Jen díky rozvoji vědomí se Vesmír rozpíná a roste. I když se nerozpíná kontinuálně, jak je na růst Vesmíru v současnosti nazíráno.

Skrze prožitek

Skrze prožitek se vědomí rozvíjí mnohem pomaleji. Přístup k tomuto způsobu rozvoje vědomí mají všechny bytosti. Tedy i my, lidé. Pro ostatní bytosti (zvířata, rostliny, krystaly, kameny, živly, planety...) je rozvoj vědomí skrze prožitek tou jedinou možností. Pomalejší možností. Tato pomalost je však důležitým zdrojem stability, protože vytváří potřebný protipól k rychlosti rozvoje lidského vědomí, a tím je zdrojem rovnováhy.

Otázka jako zdroj rozvoje vědomí

Principem a zdrojem rozvoje vědomí je otázka. Otázka, kterou vytvoříš a pak na ni nalézáš odpověď. Otázka je principem obou způsobů rozvoje vědomí. Jak rozvoje vědomí skrze mysl, tak i rozvoje vědomí skrze prožitek. Hned ti to blíže osvětlím.

O lidské mysli a mechanismu, jak se rozvíjí vědomí skrze otázku

Nejprve se podíváme na lidskou mysl, protože to ti bude bližší.

Mysl je určitý prostor, kde probíhají myšlenkové pochody. V mysli si také můžeš položit otázku. A ne jen jednu. Mnoho otázek. Téměř nekonečno otázek.

Každá otázka, kterou vytvoříš, kterou si položíš, způsobí, že se ve tvém vědomí utvoří energeticky prázdný prostor, který touží být zaplněn. Prázdný prostor otázky touží být zaplněn energií odpovědi. Otázka je navíc tím, co tě nutí hledat. Nutí tě hledat, protože vytváří svou prázdností určité napětí. Směruje tvé vědomí a tím celou tvou bytost k nalezení odpovědi. 

Když najdeš odpověď

Ve chvíli, kdy nalezneš na svou otázku odpověď, kdy si řekneš: "Aha, tak takhle to tedy je. " , dojdeš k takzvanému vhledu. Nebo se tomu také říká AHA moment. V té chvíli tvůj vhled - odpověď zaplní toto energeticky prázdné místo. Místo, které tato nezodpovězená otázka vytvářela. A v té chvíli dojde zároveň k uvolnění napětí, které bylo otázkou způsobeno. 

Proto v té chvíli často prožíváš příjemné pocity radosti nebo dokonce vzrušení z toho, že jsi tomu přišel na kloub. Tyto pocity jsou právě důsledkem zaplnění prázdného místa ve tvém vědomí a následného uvolnění napětí, které rozpohybuje tvou životní energii, která byla v otázce zastavená. Energii, která se nehýbala se díky napětí otázky.

Síla otázky

Čím palčivější a důležitější otázku si položíš, tím je ta otázka silnější. Silná otázka vytvoří větší energetické prázdno než slabá otázka. Než otázka, která není moc zásadní. Silná otázka díky většímu energetickému prázdnu a z něho pramenícího napětí tě silněji nutí hledat. Silněji tě směruje. A pokud si na silnou otázku odpovíš, prožiješ mnohem větší vnitřní pohyb než u otázky, která pro tebe není tak zásadní. Při nalezení odpovědi na hodně silnou otázku můžeš zažít obrovské vzrušení a zároveň obrovské uvolnění a radost. 

Můžeš si to představit jako když klíč zapadne do zámku. Zámek s klíčovou dírkou je otázka. Klíč je odpověď. A když klíč zapadne do zámku, odemkne ho. A když se odemkne velký zámek, uvolní se mnoho energie, která byla uvězněná ve tvé otázce, v napětí, které tvá otázka vytvořila.

Proč ti chodí vhledy na otázky, o kterých nevíš, že sis je položil

Možná si pokládáš otázku, jak je možné, že ti chodí vhledy - odpovědi i na otázky, které sis nepoložil. Možná máš pocit, že ti některé vhledy přicházejí tak nějak samy. Je to tím, že mnoho otázek sis položil před dávnou dobou a už jsi na to zapomněl. A některé otázky sis položil třeba v raném dětství, které bývá zahaleno závojem zapomnění.

Na otázku, kterou jsi nevytvořil, nemůžeš dostat odpověď

Nikdy však nemůžeš dostat odpověď na otázku, kterou sis nepoložil. Prostě to není možné. Není možné zaplnit místo, které je plné. Není možné přijmout odpověď, když otázka není. Klíč nemůže přijít tam, kde není žádný zámek, do kterého by mohl zapadnout.

Toto je jedním z důvodů, proč někteří lidé dělají v růstu svého vědomí velké pokroky a jiní se příliš neposouvají. Ten, kdo se neptá, nenachází. Kdo se neptá, své vědomí skoro vůbec nerozvíjí. Rozvíjí je jen tou pomalou cestou skrze prožitek.

Více o rozvoji vědomí skrze prožitek

Vědomí se rozvíjí skrze prožitek, který vytvoří novou zkušenost.

Řízený experiment s opicí

Můžeš si to představit jako takový řízený experiment s opicí. Opice se bude snažit vyřešit zapeklitý úkol. Dostat se do dřevěné bedny plné banánů. Ta bedna je však opatřená visacím zámkem a je potřeba zámek odemknout. Jinak se do bedny není možné dostat.

Opice, bedna s banány a klíč

Opici přivedou k bedně s banány. Ona stojí u bedny a má nesmírnou chuť na ty banány, co jsou uvnitř, protože cítí jejich vůni a dokonce je vidí skrze mezery mezi dřevěnými prkny. A tak hledá, jak se do bedny dostat.

Lidé jí dají do ruky klíč. Ona ho vidí poprvé, nemá s ním žádnou předchozí zkušenost. A tak se dívá na klíč a důkladně si jej prohlíží. Také ho různě ohmatává, možná ho i ochutná. Prohlíží a zakouší ho všemi smysly. Cítí, že k něčemu slouží, protože je chytrá a v experimentech zkušená. Má tyhle úkoly moc ráda, protože jsou vzrušující a na konci ji čeká sladká odměna.

Opice hledá odpověď - snaží se do bedny dostat

A tak se klíčem začne té bedny dotýkat. Bude se jím dotýkat prken i ho bude strkat do mezírek mezi prkny. Všude ho strká, ale nic to nedělá. Je vytrvalá, a tak to zkouší dlouho. Ze všech stran, mockrát. Různými způsoby. Stále nic. A tak klíč zahodí vedle bedny a snaží se do ní dostat hrubou silou. Jenže ta bedna je festovní, takže jí to nejde. Dokonce zkouší lomcovat zamčeným zámkem, ale nic nefunguje.  A tak si na chvíli vyčerpaná sedne a civí na tu bednu. 

Kouká směrem, kde vidí zámek. A jak se na ten zámek dívá, všimne si, že je v něm dírka. Chvíli civí na tu dírku, a pak její zrak sklouzne ke klíči. Vzpomene si, že ho už měla v ruce, a tak ho znovu uchopí. A napadne ji klíč do té dírky strčit. Zkouší klíč strčit do dírky v zámku různými způsoby. Až se jí to najednou podaří. Klíč zastrčí do klíčové dírky tím správným způsobem. Čeká ji však ještě těžký úkol přijít na to, že je potřeba klíčem v zámku otočit. Ale nakonec se jí to podaří a ona má obrovskou radost, protože vyřešila velmi těžký úkol. A cesta k lahodným banánům je volná.

Co úspěšné řešení udělá s opičím vědomím

V té chvíli, kdy se jí podaří vyřešit její úkol, kdy se jí podaří odemknout zámek, se její vědomí o kousek rozvine. Už má silný prožitek, který vytvořil novou zkušenost.

Zkušenost, že klíčem se dá odemknout zámek, a tak se dostat do bedny s ovocem. Ona klíč sama v sobě nijak nepojmenovává, ale vnímá ho jako něco, co způsobilo, že se do bedny dostala. A kdyby příště měla před sebou zase uzamčenou bednu s banány a dostala by klíč, během chvilky by se do ní dostala. Už by věděla, jak na to.

Potence lidské mysli

Teď se zase vrátíme k lidské mysli. To, že si můžeme v mysli položit obrovské množství otázek je důvodem, proč my, lidé, máme potenciál své vědomí rychle a mocně rozvíjet. V daný moment v určitém časoprostoru si pak můžeš během krátké chvíle odpovědět klidně na celý řetězec otázek. A tím udělat velký skok v rozvoji svého vědomí.

V daný čas v sobě můžeš mít mraky aktivních otázek. Protože mysl má schopnost archivace. Archivuje tvé otázky. A i když jsou tvé otázky archivované, někde schované v šuplíčku, stále jsou aktivní. A jsou archivované zároveň i energeticky v prázdném prostoru tvého vědomí, který se otázkou vytvořil.

Potence rozvoje vědomí skrze prožitek

Když rozvíjíš své vědomí skrze prožitek, když je celá tvá bytost otázkou, máš v sobě v tu chvíli v zásadě aktivní jen jednu jedinou otázku. Jednu jedinou otázku, kterou si zodpovíš tvými prožitky, tvou zkušeností. Tedy pokud vytrváš a hledáš dostatečně dlouho.

Jako když opice hledala způsob, jak se dostat k banánům. Celá její bytost byla otázkou, jak se k banánům dostat. A protože měla na banány velkou chuť, její otázka byla silná. Vytvořila velké napětí z prázdna a opici to velmi pudilo k vyřešení, k zodpovězení otázky novou zkušeností. 

Schopnost archivace a jak s ní pracovat

Teď už víš, že schopnost archivace a tím aktivity mnoha otázek v jeden okamžik vytváří silný potenciál k rozvoji vědomí. Ovšem je tu určitý háček, který působí to, že příliš mnoho nezodpovězených otázek nebo přílišná snaha najít odpověď ti nakonec může nacházení odpovědi a tím rozvoj vědomí blokovat. Tehdy, když jsi příliš v hlavě a svými myšlenkami v ní neustále cirkuluješ. 

Možná sis už udělal zkušenost, že když něco usilovně ve své mysli řešíš, od určité chvíle ti to přestává tak dobře myslet. Zacyklíš se a prostě to nejde. Pak je velmi užitečné od tohoto úkolu na nějaký čas poodstoupit a hlavu si trošku vyprázdnit.

V té chvíli, kdy své vědomí napřeš více do přítomnosti, ven z mysli, pryč z řešení tvého úkolu, se zakotvíš a přetlak ve tvé hlavě, který ti blokoval schopnost vhledu, se uvolní. A když se za čas ke své otázce vrátíš, půjde ti to lépe. Budeš to řešit takzvaně s čistou hlavou.

Zakotvování pomáhá rozvoji vědomí

Proto je užitečné vytvářet si prostor pro zakotvování. Cíleně se nořit do těla a do přítomného okamžiku, protože tehdy se díky uvolněné mysli a lehčí hlavě lépe daří nacházet odpověď. Uvolňuje se napětí ve tvém energetickém poli a skrze zpřítomnění a zakotvení jsi pak snadněji schopen vhledu.

Jak pracovat s otázkami

Můžeš si dokonce položit konkrétní otázku a pak ji nechat "plavat". Tedy nechat ji pracovat ve tvém vědomí, ve tvém energetickém poli, ve tvém životě. A třeba se k ní občas vrátit, a tak ji posílit. Příliš však na odpověď netlačit. Otevřít se odpovědi a tím i tomu správnému času, kdy odpověď přijde. Kdy ty sám v určité napomáhající časoprostorové konstelaci, odpověď spatříš.

A možná si předtím odpovíš ještě na jiné otázky, které tvé vědomí připraví k přijetí odpovědi na tu konkrétní otázku, kterou jsi nechal plavat. Protože někdy to jinak nejde. Každá odpověď, každý vhled, který s danou konkrétní otázkou zdánlivě nesouvisí, tě totiž na přijetí odpovědi připravuje.

A někdy tě život stejně přinutí nechat otázku plavat, protože prostě odpověď nenacházíš. A tak to necháš být. A právě tehdy se mohou začít věci dít.

Málo zvídaví lidé své vědomí rozvíjejí pomaleji

Už jsme si řekli, že lidé, kteří nejsou zvídaví a kteří si nepokládají moc otázek, své vědomí příliš nerozvíjejí. Mají však možnost rozvíjet své vědomí skrze prožitek. Toto se však děje jen tehdy, když se dostávají do situací, kde čelí úkolům, které ještě neřešili nebo když se učí něčemu novému. Když se dostávají do výzev a neprobádaných oblastí.

Protože novou zkušenost můžeš prožít jen tehdy, když děláš něco, co jsi ještě nedělal nebo to děláš jiným, novým způsobem. 

A to je do značné míry otázka tvé volby. Ne každý je ochoten čelit novým úkolům a výzvám. Zažívat nepohodlí nejistoty a hledání.  Tato ochota pouštět se do nového se většinou s přibývajícím věkem snižuje. 

Proč nejsou meditace nositeli rozvoje vědomí

A nyní se konečně dostáváme k meditacím. Možná už tušíš, jak to s nimi je. Možná už vidíš, že meditace skutečně nejsou nositeli rozvoje vědomí.

Meditace jsou velmi silným atributem spirituality a osobního růstu, a proto se tak nějak tiše předpokládá, že jsou tím, co vědomí rozvíjí. Ony ti mohou na tvé cestě k rozvoji vědomí napomáhat, ale vědomí rozvíjejí samy o sobě jen pramálo. Jen skrze prožitek, který vytvoří novou zkušenost. Tak jako si opice udělala zkušenost s odemykáním zámku. A ty, když medituješ, si děláš zkušenost s tímto způsobem vnitřní práce, s tímto nástrojem.

Můžeš však promeditovat 50 let a nemusíš se posunout ani o píď. Pokud si nebudeš pokládat otázky a nebudeš na ně nacházet odpovědi.

K čemu ti meditace slouží

Meditace může být cenným a účinným nástrojem v rukách toho, kdo s ní zachází vědomě a cíleně. S vědomím jejích možností i omezení. A ty už to víš, a tak můžeš od nyní meditovat o mnoho vědoměji.

Můžeš meditovat s tím, že meditace může být tvůj nástroj ke zklidnění, k uvnitřnění, k napojení se na své já, ke spojení se se svými součástmi, k léčení...

Skrze meditaci si tak můžeš vytvořit určité podmínky k tomu, abys mohl snadněji a rychleji nalézt odpověď. Tedy pokud se ptáš.

A v meditaci se dokonce můžeš i ptát a zároveň nalézat odpovědi. Ale tím nejzásadnějším, tím, co je skutečným zdrojem růstu vědomí, je právě ta otázka. Ne meditace jako taková.

Čím jsi vědomější, tím se rozvíjíš rychleji

Níže je tu pro tebe malé shrnutí. Ale ještě předtím ti odkryju další důvod, proč rozvoj vědomí skrze mysl je rychlejší než rozvoj vědomí skrze prožitek.

Nejen tím, že si můžeš v daný moment zodpovědět celý řetězec otázek, ale i tím, že ti odpovědi mohou přicházet rychle. Můžeš je rychle uvidět, můžeš rychle pronikat svým vědomím k nalezení odpovědi.

Čím více máš rozvinuté vědomí, tím rychleji jsi schopen dojít k odpovědi. A tím mocněji své vědomí zase dál rozvíjíš. A jsi navíc schopen vidět i hlouběji a dál. Pokud hlouběji a dál vidět chceš.

Rozjíždíš vlak

Je to jako když rozjíždíš vlak. Zprvu to jde jen s tím největším úsilím, aby se trošku pohnul. Pracuješ usilovně a dlouho, než se k nějakému pohybu (vhledu) dobereš.

Když však vlak postupně rozhýbáš, už to jde mnohem snadněji.

A časem se stane, že vlak tvého vědomí dokonce po nějaký čas jede svou setrvačností, a pak do něj stačí jen trošku ťuknout. Někdy více, někdy méně. Ale už se zdaleka tolik nelopotíš. Vhledy ti přicházejí stále rychleji a snadněji. Tvé vědomí rozvíjí sebe sama v mnohem větší lehkosti.

Odpovědi na otázky v reálném čase

Až pak dojdeš do bodu nebo chvíle, kdy si své otázky zodpovídáš v reálném čase. Chvilku po tom, co sis je položil. Každá odpověď může být uspokojením a radostí a zároveň důvodem položit si další, rozvíjející otázku. Otázku v jakémkoliv směru nebo vazbě k odpovědi. Takovou, kterou si toužíš zodpovědět.

A tak v reálném čase vidíš a energeticky vnímáš, že vědomí se skutečně rozvíjí skrze zodpovězené otázky. Skrze odpovědi, které uzříš skrze sebe sama, svým "vnitřním zrakem".

Co není opravdová odpověď

Ne přes odpovědi typu, že 1+1=2, což je naučená myšlenková operace, převzatá odpověď.

Když si na tuto otázku odpovíš skrze sebe, pak možná uvidíš, že 1+1 se může rovnat i jen 1. A může se rovnat i 3 nebo dokonce ještě víc. Záleží, co si pod těmi jedničkami představíš, s čím ve skutečnosti operuješ a počítáš. Protože logická matematická operace je jen jednou z vrstev reality, kterou prožíváme a je tedy značně redukující...

Rozvoj skrze prožitek - odpověď musíš prožít

Skrze prožitek je vše pomalejší, nejen proto, že v daný moment máš v sobě v zásadě jen jednu aktivní otázku. Ale i proto, protože odpověď musíš prožít. A to nějaký čas zabere. Vždyť i opice se do bedny dobývala nějaký čas a nějaký čas i trvalo, než lidé ten experiment uchystali. I ty sám si uchystáváš životní lekce nebo příležitosti se posunout, a to vždy nějaký čas trvá.

Závěrečné přehledné shrnutí

Principem a zdrojem rozvoje vědomí je OTÁZKA, na kterou nalezneš ODPOVĚĎ.

Otázka vytvoří ve tvém vědomí prázdné místo, které touží být zaplněno odpovědí.

Odpověď je VHLED nebo-li AHA MOMENT.

Vhled zaplní vytvořené prázdné místo a tím rozvine tvé vědomí. Tvé vědomí je energeticky i informačně bohatší o tu odpověď. Čím je zodpovězena silnější otázka a čím je zodpovězeno více otázek v daném čase, tím je skok v rozvoji tvého vědomí větší.

Vědomí můžeš rozvíjet dvěma způsoby:

1. skrze mysl, skrze otázky a odpovědi v ní - rychlejší způsob - mnoho aktivních otázek v daný čas, odpověď můžeš rychle uzřít

2. skrze prožitek, který vytvoří novou zkušenost - pomalejší způsob - jedna aktivní otázka v daný čas, odpověď musíš prožít

Co je principem meditace + druhy meditací

Kolem meditací jsou ještě další místa, kam cítím, že je potřeba posvítit. Třeba do toho, co to vlastně meditace je. Co je jejím principem. Ať už to je meditace řízená nebo neřízená, ať už je to meditace tichá nebo tvořivá - spojená s vizualizací či jinou záměrnou prací.

Pokud tě to zajímá, můžeš mrknout níže na video, které jsem pro tebe vytvořila. Najdeš tam roztřídění meditací a mé vhledy do nich a zkušenosti s nimi, z nichž vyplývají určitá doporučení. Doporučení, která ti mohou usnadnit výběr té nejvhodnější meditace pro tvou meditační praxi. A pak ti prozradím, co je principem meditace. Principem, který všechny ty nesourodé skupiny meditací spojuje.

 

Sdílením tohoto příspěvku pomáháš tvořit lepší svět.

Nejnovější příspěvky

Stačí kliknout na obrázek nebo název příspěvku.

ariel rea

o autorce

Ariel Rea - MUDr. Barbora Müllerová

doktor - terapeut - léčitel - vizionář - šaman - alchymista

Léčí bez léků, pomáhá zdravým i nemocným.