Jak přijmout svou jinakost 

Jedinečnost.

Toto slovo jsi už určitě slyšel mnohokrát. V oblasti spirituality a seberozvoje se skloňuje často.

Poklad i prokletí 

Přijmout a projevit svou jedinečnost. Často to není snadné. A přitom tvá jedinečnost je tvým největším pokladem. A často taky velkým prokletím, když díky ní během svého života narážíš na nepřijetí, úzkoprsost, kritiku, nepochopení, odsouzení, snahy tě učinit "normálním", zapadajícím do škatulky, která zrovna frčí. Když díky ní zažíváš nejrůznější tlaky...

Přečti si tuto větu a prociť si ji.

A klidně si tuto větu nahlas nebo jen pro sebe v duchu řekni:

Podporuj se

Koupej se v té větě, kdykoliv se budeš chtít podpořit. Ano, podporuj sám sebe. Vyslovit větu není moc práce. Když ji budeš vyslovovat často, uvidíš, že k tobě bude stále více pronikat. Bude tě otevírat tvým odlišnostem, které jsou tvými dary. 

Díky své jedinečnosti/jinakosti obohacuješ svět. Přijímej sám sebe a miluj se, ať už vypadáš a projevuješ se jakkoliv. 

Sebepřijetí - obrovské téma dnešní doby

Vše podléhá mediálním tlakům, definovaným "normálním" nebo "vhodným" nebo dokonce "ideálním" podobám. Tyto definované podoby, "vzory"  přitom globálně vytvářejí obrovské utrpení. Lidé, kteří nespadají do těchto definic (a je jich většina), se cítí špatně. Pochybují o sobě, o tom, jestli jsou "správně" nebo dokonce jestli to, čím se odlišují, není nějaká abnormita. Někdy z toho mají psychické i fyzické potíže nebo i nemoci. 

A přitom jejich rozmanitost, osobitost, jinakost, odlišnost, svébytnost, originalita je zdrojem bohatství života. 

Co s tím

Je čas přestat se bát jinakosti. 

Je čas začít přijímat jinakost.

Je čas začít se osvěžovat jinakostí. 

Je čas začít se těšit z jinakosti. 

Je čas začít milovat jinakost.

Když miluješ jinakost, miluješ život sám.

Forma i obsah

Tvá jedinečnost je projevena ve tvé formě i ve tvém obsahu. Tvá forma je tvá vnější podoba. Tvůj obsah je tvá esence, tvá osobnost a osobitost.

Jak tvoříš a léčíš svým sebepřijetím

Pokud přijmeš a projevíš svou jedinečnost, tehdy jsi skutečným tvůrcem.

Ať už maluješ obrazy, píšeš texty, šiješ šaty, projektuješ domy, pečeš koláče, prodáváš ponožky. A jsi skutečným tvůrcem, i když vůbec nic z toho neděláš. Když prostě jen jsi. Když se s někým setkáš, když s někým mluvíš, když ležíš na gauči, když se miluješ. Čím více jsi sám sebou, tím víc léčíš. Léčíš a přitom nemusíš dělat nic speciálního. Stačí, že jsi.

Co znamená, když se přijímáš

Když přijímáš sám sebe, nevytváříš odpory vůči svým součástem. 

Když přijímáš sám sebe, cítíš se v pohodě s tím, kdo jsi a jak vypadáš.

Když přijímáš sám sebe, raduješ se z toho, že jsi unikátní, jedinečný, neopakovatelný, že nikde na světě není nikdo jako ty.

Když přijímáš sám sebe, miluješ svou jedinečnost.

Sebepřijetí je proces

I já jsem stále v procesu sebepřijetí. Nic není špatně.

Přijímej i to, že se nepřijímáš.

Přijímej i to, že vytváříš vnitřní odpory vůči svým součástem.

Přijímej i to, že se necítíš vždy v pohodě s tím, jaký jsi, jak jsi se projevil, jak jsi vypadal.

Přijímej, že jsi v procesu. 

Je to proces.

Jsi v pořádku

Pokud sám sebe v nějaké oblasti nepřijímáš, můžeš podlehnout pocitu, že je s tebou něco špatně. Že bys neměl sám sebe nepřijímat, že by sis to měl zpracovat, že bys měl... neměl.... Vytváříš pak na sebe dvojí tlak.

Nic není špatně. Jsi v pořádku tak, jak jsi. 

Ve svém životě jsi prošel mnoha situacemi, které tě formovaly. Ve svém životě jsi byl vystaven mnoha vlivům, které tě formovaly. Nemůžeš to jen tak zrušit mávnutím kouzelného proutku. Stále tě něco formuje. Pořád na tebe působí nějaké formující vlivy. Je to proces.

Sebepřijetí a formování

Čím jsi vědomější, tím více "vidíš", co tě formuje a programuje. Postupně přestáváš být tak citlivý na formování. Postupně si snadněji udržuješ sám sebe v pocitu, že jsi správně tak, jak jsi. Nenecháš se rozhodit nepřijetím nebo snahou o formování. Snaha o formování už tě neformuje.

Sebepřijetí a jiní lidé

Tvé sebepřijetí hodně souvisí i s tím, jak k tobě přistupovali a přistupují tví blízcí a další lidé. Vybírej si k setkávání lidi, kteří tě nesoudí a neodsuzují. Lidi, kteří tě přijímají. Vybírej si k setkávání lidi, kteří žijí svou jedinečnost. Nasávej jejich pocit "správnosti", jejich lehkost a radost z toho, že jsou pro svět obohacující právě pro svou odlišnost.

Pozoruj malé děti. Nasávej jejich pocit správnosti, jejich radost ze sebe sama. Většina malých dětí jsou ještě tvůrci. Inspiruj se jimi. 

Zkus sám na sebe pohlížet optikou obohacující jinakosti. Zkus místo sebekritiky sám k sobě vyslovit něco pěkného. Slova uznání za to, kým jsi. Jsi tu právě proto, abys projevil sám sebe. A projevil jakkoliv. Není žádná "norma". Nikdo ti nemůže předepisovat, jaký bys měl být.

Vše je život, rozmanitost, bohatství forem. Čím více přijímáš, miluješ a projevuješ svou jedinečnost, tím více se cítíš být sám sebou. Tím snadněji a lépe tvoříš to, proč jsi sem přišel.

Jsi unikát

Nikdo jiný nemá přesně stejné dary jako ty. Jsi unikát. Netlač se do škatulek, neřaď se do řad, vyčnívej. Jsi tu proto, abys vyčníval. Abys byl viděn, slyšen, vnímán. Nejsi tu proto, abys byl někým, kým nejsi. Jsi tu proto, abys byl tím, kdo jsi.

Žij a všímej si

Nejsi tu jen proto, abys na sobě pracoval. Jsi tu hlavně proto, abys žil. Žij a všímej si, kde se nepřijímáš. 

Neodstraňuj

Bohatě stačí si všímat, kde se nepřijímáš. Jen si všímej. Nemusíš sám ze sebe vůbec nic odstraňovat. Nemusíš ze sebe odstraňovat ani své nepřijetí. Když si ho budeš všímat, bude odpadávat samo. Postupně. Kousek po kousku. Silou tvého uvědomění. Silou tvého vědomí.

A jak bude odpadávat tvé nepřijetí, bude tebou stále více probleskovat přijetí. Méně se budeš ostýchat nebo bát být sám sebou a projevovat se originálně, v souladu s tvou nejhlubší podstatou. Tak jednoduché to je.

Je to jednoduché, ale ne snadné

Ano, je to jednoduché. Ale ne vždy je to snadné. Učili tě, abys sám na sebe tlačil. Učili tě, abys tlačil na druhé. Učili tě, abys nebyl sám sebou. Učili tě, aby ses formoval do jejich představy, jaký máš být. V atmosféře tlaků není snadné nepoužívat tlak. 

Kdy něco držíš

To, co není tvé, tě může opustit jen tehdy, když to nedržíš. Když to chceš ze sebe odstranit, držíš to svými odpory. Čím více chceš ze sebe něco odstranit, tím víc to držíš. 

Ve skutečnosti ze sebe nemůžeš vůlí, tlakem nebo snahou odstranit vůbec nic. Může tě to jen samo opustit. A opustit tě to může teprve tehdy, když to k sobě necháš hluboce proniknout. Když to přijmeš. 

Závěrem

Když uvidíš, že se někde nepřijímáš, všimni si a třeba si řekni: V tuto chvíli to takhle mám.

Žij, všímej si a uvědomuj si. 

Raduj se, že žiješ.

Buď.