Napadá tě nějaká souvislost? Že ne? Když budeš číst dál, možná tě překvapí, co mají tyto fenomény společného.
Princip Vesmíru i počítače
Mezi Vesmírem a počítačem existuje velmi úzká spojitost a to taková, že Vesmír a počítač jsou vytvořené na stejném principu. Na principu jedničky a nuly.
Na principu rozdílu a komunikace mezi plným – jednička a prázdným – nula.
Toky energie, plnost a prázdnost
Ve Vesmíru proudí v principu energie od plného (plnějšího) k prázdnému (prázdnějšímu). V principu píšu zcela záměrně, protože komunikace - proudění je vždy obousměrné.
Toto proudění je zcela přirozené a děje se samo. Vzniká na podkladě gradientu (spádu) mezi těmito protipóly.
Z tohoto principu vychází vše, co se na světě děje. Třeba to, proč hořící oheň hřeje a svítí. Oheň je energeticky plný a jeho energie ve formě světla a tepla se šíří tam, kde je chladněji a tmavěji.
To, co je energeticky plné, je vždy to, co je teplé, světlé, měkké a zářící. To, co je energeticky prázdné je vždy to, co je chladné, tmavé, tvrdé a vyhaslé.
Lidé, které vnímáš jako hřejivé či dokonce zářící, jsou ti, kteří v sobě mají hodně lásky. Tito lidé jsou energeticky plní. Jejich energie se přirozeně šíří do okolí a k těm, kteří lásku potřebují.
Pokud jsou tito lidé už hodně otevřeni životu, jejich láska k druhým proudí zcela sama a sama se i dávkuje. Oni svou energii – lásku nijak neřídí ani neovládají, prostě se to děje. A to je úplně nejvíc, protože to plně reflektuje život.
Linearita a logičnost počítače
V počítači probíhá také komunikace na základě rozdílu mezi plným (jednička) a prázdným (nula). S tím rozdílem, že počítač je lineární a Vesmír je nelineární, spojitý.
Linearita počítače neznamená, že by proudila energie v počítači po přímce, v jedné ose či rovině, jeho linearita tkví v tom, že počítač je logický.
Je logický stejně jako lidská mysl, protože byl vynalezen člověkem. Počítač v mém vnímání pracuje na principu analýzy a syntézy a na principu příčiny a následku.
Něco do něj vložíš, zadáš mu úkol a on ti vyplivne výsledek. Ať už to je náročný výpočet, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech nebo informace, kolik peněz utratíš v e-shopu, kde právě nakupuješ, když se díváš do virtuálního košíku.
Výsledek je i to, že ti počítač na monitoru zobrazí písmena a slova, obrázky, grafy…
Nelinearita a nelogičnost Vesmíru
Vesmír je zato nelineární - spojitý a je nelogický. Z tohoto důvodu není možno Vesmír a jeho nekonečnost uchopit myslí, která je logická.
Nelogičnost Vesmíru tkví v tom, že je vše propojeno nekonečným množstvím spojení v nekonečném množství směrů, rovin, vrstev a aspektů.
Vše je zároveň svou příčinou i následkem, je zde nekonečný pohyb v těchto nekonečných spojeních.
Rozloha Vesmíru je jen jedním z aspektů jeho nekonečnosti, ale i tak se nám zdá neuchopitelná.
A i když jsem schopna nekonečnost a spojitost Vesmíru uchopit ve vnitřních obrazech, uspořádání počítače v tuto chvíli uchopit nedokážu.
Ti, kteří vynalezli počítač a ti, kteří pracují na jeho dalším vývoji, mají můj velký obdiv a úctu, protože je to z mého pohledu jeden z nejpřelomovějších vynálezů všech dob.
Právě proto, že je postaven na stejném principu jako Vesmír.
Zdroj a spotřebič
Druhým velkým rozdílem mezi počítačem a Vesmírem je, že Vesmír je sám sobě zdrojem i spotřebičem.
Jeho energie se nikde neztrácí, i když se spotřebovává, ale naopak neustále roste. I když odnikud jinud než sám ze sebe energii Vesmír nečerpá.
Nemá žádné vstupy ani výstupy, energii si zachovává a buduje sám o sobě.
Počítač je oproti tomu jen spotřebič. Potřebuje zdroj energie, nějaký energetický vstup, aby mohl pracovat.
Když pracuje, nespotřebovává energii dokonale, vykazuje i určité energetické ztráty. Jeho energie neroste, a on sám ani žádnou vlastní energii nemá.
Nástroj a ovládající
Počítač také potřebuje vstup ve smyslu pokynů od člověka, který s počítačem pracuje.
Třeba skrze dotyky na klávesnici, které dávají počítači pokyny, co má dělat. Toto je třetím rozdílem vyplývajícím z linearity počítače a nelinearity Vesmíru.
Vesmír je sám sobě nástrojem i tím, kdo nástroj ovládá. Počítač je jen nástrojem v rukách člověka. Sám sebe neovládá.
Počítač jako fenomén
Počítač je fenomén dnešní doby, je téměř všude a zasahuje téměř do všech oblastí. A není to jen stolní počítač nebo notebook.
Je to i kalkulačka, chytrý mobil, automat na nápoje, navigace v autě nebo parkovací asistent, počítače, které řídí traktory a další zemědělské stroje, aby jezdily po poli efektivně…
Mezi těmi, kdo se s počítači setkávají, jsou v zásadě dva tábory.
Jedni, kteří počítače milují a jsou jimi fascinováni – ti s nimi tráví mnoho času, často počítače používají ve své práci i volném čase.
Druhým táborem jsou ti, kteří jsou počítači a jejich vlivem zneklidněni. Právě proto, že vnímají, jak obrovským způsobem tento vynález formuje naše životy.
Tito lidé se počítače bojí nebo ho dokonce nenávidí za to, co dělá s nimi, s jeho dětmi, se světem jako takovým.
Nástroj
Je potřeba zdůraznit, že počítač je skutečně jen nástroj, jak už bylo zmíněno. Nástroj třeba jako nůž.
Nůž sám o sobě nemá ani pozitivní ani negativní kvality. Je to prostě nůž, který leží kupříkladu v šuplíku v kuchyni.
Tu kvalitu noži dává ten, kdo s tímto nožem nějak nakládá. Ten, kdo ho používá, určuje, co ten nůž bude dělat. Nůž sám o sobě nedělá nic. Prostě existuje.
Nůž můžeš použít k tomu, abys ze svého bochníku chleba ukrojil krajíc a podal ho hladovějícímu. Nůž můžeš použít i k tomu, abys jeho ostřím někomu ublížil. A stejné je to i s počítačem.
Počítač jako nástroj a sluha
Počítač sám o sobě nemá žádnou pozitivní nebo negativní vlastnost. Prostě je.
A protože počítač je sice postaven na stejném principu jako Vesmír, ale je na rozdíl od něj lineární, znamená to, že se počítač sám o sobě nikdy nemůže stát bytostí, která by se vymkla kontrole a někoho ovládala.
Počítač je vždy nástrojem a sluhou v rukách toho, kdo s ním zachází.
Počítač může tvořit a vytvářet obrovské hodnoty, ale může také ničit a vytvářet obrovské ztráty.
Skrze počítač mohou být lidé ovládáni a manipulováni. Ne počítačem, ale skrze něj.
K tomu však jsou potřeba vždy nejméně dva. Ten, kdo chce ovládat a manipulovat, a ten, kdo se ovládat a manipulovat nechá.
Formování
Je těžké ubránit se tomu, aby nás média formovala. Ale jde to.
Jednak tím, že jsme si formování vědomi a jednak tím, že si můžeme z velké části vybírat, co na sebe necháme působit.
Jaké stránky navštěvujeme, s jakými lidmi se spojujeme na sociálních sítích, jaké reklamy sledujeme, jaké volby činíme, jak jsme schopni rozpoznat manipulaci a zda jsme ochotni a schopni jí nepodlehnout.
To vše jsou výzvy, které vytvářejí podhoubí pro náš vlastní růst, který je pak vědomý a tedy svobodný.
Vždy nejvíce rosteme ve chvílích a obdobích, kdy čelíme výzvám od života.
Lidská mysl
Lidská mysl je velmi podobná počítači. Je to jen nástroj. Nástroj, který je velmi mocný a může tvořit obrovské hodnoty v rukách člověka, který si je své mysli jako nástroje vědom.
Ale může působit i destruktivně, pokud s ní člověk nezachází jen jako s nástrojem.
Mysl nejsi ty, a tedy se nemusíš s myslí a jejími obsahy identifikovat. Tvá mysl nejsi ty, ale tvá mysl je tvoje.
Patří jen a jen tobě, je derivátem tvého vědomí a tvého života. To znamená, že obsahy a neklid či hlučnost tvé mysli odráží tebe samotného.
Mysl nejsi ty, mysl je tvá, mysl je tvým odrazem. A jako každý odraz je i odraz tebe ve tvé mysli určitým způsobem více či méně zkreslený. Ale můžeš z něj vycházet, může ti poskytovat cenná vodítka.
Není pravdou, že v mysli jsou obsahy náhodné a nevýznamné, kterých je lépe si nevšímat.
Síla mysli
Od mysli je fajn trochu poodstoupit, právě proto, abychom si mohli její obsah prohlížet a čerpat z tohoto pozorování poznání.
Mysl je ve skutečnosti nejmocnějším nástrojem rozvoje vědomí, proto jsme my, lidé, myslí vybaveni.
Žádný jiný tvor mysl nemá. I on však své vědomí rozvíjí, ovšem jiným způsobem a mnohem pomaleji. O tom třeba ale jindy.
Mysl je navíc nástrojem, kterým sami sebe programujeme. Tím, jak sami o sobě smýšlíme, jak sami k sobě ve své mysli promlouváme. Ať už jsme si toho vědomi či nikoliv.
Myšlenka je energie a energie je to, co tvoří. Afirmace jsou vědomá programování sebe sama skrze mysl.
Nemusíš se však bát negativních myšlenek.
Můžeš si ale být vědom toho, že pokud k sobě neustále promlouváš tak, že si nadáváš a sám sebe shazuješ, sám sebe do nadávek a shazování uvězňuješ i na úrovni celé tvé bytosti.
Kdy nejvíc jsem
Cogito, ergo sum. Myslím, tedy jsem. Slavná věta, která vzešla z úst Descarta. Má svou určitou platnost, protože definuje člověka jako tvora vybaveného schopností myslet. Ale v pohledu z vyšších rovin poznání je mylná.
Nejvíc totiž jsem, když nemyslím a nepřemýšlím.
Když nemyslím a nepřemýšlím, má pozornost a tedy energie mého vědomí v té chvíli není v hlavě, v lineárních myšlenkových procesech, ale rozprostírá se v celé mé bytosti.
Tehdy nejvíce jsem. To je to, po čem toužím a nejspíše po tom toužíš i ty. Být a vnímat a prožívat a nebýt rušen obsahy vlastní mysli. Být plně zakořeněn v přítomném okamžiku.
Když už mysl nebudeš potřebovat
Ovšem k tomu vede dlouhá cesta. Cesta, na které můžeš používat mysl jako velmi cenný a efektivní nástroj, který můžeš posléze postupně opouštět.
A může se stát, že ho jednoho dne opustíš navždy. Už mysl nebudeš potřebovat. V té chvíli budeš úplně nejvíc. Budeš plně sám sebou, celou svou bytostí.
Nebudeš potřebovat myslet ani přemýšlet, protože budeš vědět. Budeš vědět a prožívat. A povedeš nádherný život.
Budeš sám sobě vesmírem plně spojitým a propojeným, tedy naprosto celistvým.
Tvá energie se nikde nebude ztrácet, odnikud ji nebudeš čerpat a přeci ji neustále budeš mít a budeš ji budovat. Budeš sám sobě nástrojem i tím, kdo nástroj ovládá.
V každém okamžiku tvého bytí budeš spojovat vědomí minulosti, přítomnosti i budoucnosti.
V každém okamžiku budeš plně prožívat sám sebe i svět. Ty a svět, ty a vesmír budete jedno. A když budete jedno, budeš prožívat nekonečnou krásnou nirvánu.
Počítač jako nástroj transformace
Počítač může být v rukách vědomého člověka dokonalým nástrojem s neomezenými možnostmi.
Proto i já tento nástroj používám a používám ho k tvoření nesmírně ráda.
Počítač je dokonalý nástroj v transformaci lidstva i v globálním pohledu, protože způsobuje, že se lidé odpojují sami od sebe.
Ztrácejí spojení sami se sebou. Je to v určitém úhlu pohledu destruktivní trend, který je však podhoubím pro mocný vědomý růst.
Pro vědomé spojování se s tím, co jsme ztratili. Pro spojování se sami se sebou a se svými kořeny. A protože toto spojování a spojení je a bude vědomé, vytvoří obrovské hodnoty jak na individuální úrovni, tak globálně.
Tady můžeš krásně uvidět nelogičnost a spojitost Vesmíru. To, co je destruktivní a je zdrojem úpadku je zároveň v té samé chvíli zdrojem rozvoje a růstu.
Možnost volby a síla záměru
Vše je v pořádku tak, jak právě je. I odpojení lidí je tedy v pořádku. I z dalších důvodů.
Ty však máš a každý jeden má možnost volby. Možnost uvědomit si své odpojení a chtít to změnit.
A tvůj záměr pak tvoří příležitosti a možnosti, díky kterým můžeš své spojení nejen obnovit, ale dokonce prohloubit. Právě proto, že si jsi toho procesu vědom.
Počítač a energetické zásahy
Počítač je dokonalý i v tom, že je možno do jeho procesů energeticky zasahovat.
Možná jsi slyšel o tom nebo máš svou osobní zkušenost, že energie člověka může počítač rušit. A nejen to, do procesů v počítači mohou zasahovat i naši jemnohmotní průvodci.
Nedávno se mi stalo, že jedna e-mailová zpráva nebyla odeslána. Bylo to tak zvláštní, že jsem cítila, že je to zásah z vyšších sfér a další pokus o odeslání jsem již neučinila.
Počítač ti také může ve vyhledávači zobrazit stránku, kterou jsi nikdy předtím nenavštívil a jejíž pravděpodobnost zobrazení z hlediska vyhledávacích algoritmů je mizivá. I tehdy to může být pomoc z vyšších sfér.
Ovšem je potřeba na tyto zásahy nespoléhat. Vždy spoléhej hlavně sám na sebe.
Ale můžeš se této pomoci otevřít. A když přijde, dokážeš ji pak rozpoznat a může ti přinést vědomí toho, že nejsi na své cestě úplně sám.
Že je tu kdosi, kdo ti pomáhá…