Téma Covid – proč s námi vláda cvičí - svobodná doktorka z Jizerských hor

Jsi znechucený nebo zmatený ze současné situace? Máš pocit, že vládní suita naprosto neví, co dělá? Já poslední dobou čím dál tím silněji vnímám, že vláda ve skutečnosti moc dobře ví, co dělá. Jen jejím cílem naprosto není naše ochrana a blaho.

Pojďme si říci, co tu vláda dělala a dělá

1.Cíleně zaměňuje vysokou infekčnost Covidu za vysokou nebezpečnost.

O viru, který je sice hodně infekční (snadno se přenáší), ale není nijak zvlášť nebezpečný (dá se říci, že je o něco horší než chřipka), se tu šíří přívlastky jako: zabijácký, nebezpečný, nevyzpytatelný, smrtící... Šíří se tu strach a zcela záměrně. Protože manipulace strachem je tou nejúčinnější a nejzáludnější manipulací.

2.Prostřednictvím extenzivního testování celé populace cíleně vyrábí vysoká čísla nakažených.

Co na tom, že to nejsou nakažení, ale jen pozitivně testovaní. Co na tom, že používané testy mají vysoké procento falešně pozitivních výsledků. A že je tedy možné když ne si epidemii přímo vycucat z prstu, tak ji minimálně pěkně přibarvit.

3.Cíleně a plíživě omezuje a oklešťuje základní lidské svobody.

Začínáme si zvykat (to je na tom to nejnebezpečnější), že toho můžeme stále méně a méně. Že k tomu, abychom se mohli setkat nebo abychom mohli cestovat, sednout si do hospody, jít do divadla..., budeme potřebovat se otestovat, oočkovat, zaregistrovat, prolustrovat, zavázat a svázat.

Začínáme si zvykat, že někteří z nás nemohou legálně pracovat a zajišťovat si prostředky na živobytí.

Možná ne všichni vidíme, že tu rozhodně nemáme svobodu informací. Ti, kteří mají k situaci co říct, nesdílí vládní světonázor a mají odvahu ho vyjádřit, nejenomže nejsou slyšeni, ale jsou umlčováni, zpochybňováni a dehonestováni.

Možná ne všichni vidíme, jak se tu kašle na ochranu osobních a citlivých údajů. Vždyť musíš kadeřnici ukazovat výsledek tvých laboratorních testů. Chodíš světem a všude máváš papíry s tvým rodným číslem a de facto tvou zdravotnickou dokumentací. Tvůj zaměstnavatel o tobě vede evidenci, kde si každý může přečíst, jak ti vyšly testy. Kde tu máme ochranu osobních údajů?

4.Cíleně vytváří nevraživost mezi lidmi.

Kdo odmítá dodržovat nesmyslná a škodlivá opatření třeba v podobě roušek, je nezodpovědný člověk, který ohrožuje druhé už jenom svou vlastní existencí. Tím, že dýchá a že žije. Člověk bez roušky bývá dokonce pacifikován policejním násilím jako by to byl vrah a nebezpečný útočník.

Vytváří se tu masivní propaganda viny za něco, co nemůžeme ovlivnit. Vytváří se tu masivní propaganda pokřivené zodpovědnosti za něco, za co odpovědnost nést nemůžeme.

Vládní opatření a desinformace vytvářející silné pole strachu rozdělují společnost, vytvářejí nové hranice a překážky mezi lidmi. Vytvářejí pocit ohrožení v rámci běžného lidského kontaktu.

5.Poškozuje děti

Děti, ti nejcitlivější, nejvnímavější a ti, které bychom měli z podstaty nejvíce chránit před nepříznivými dopady současné situace, jsou zhusta těmi, kdo jí nejvíce trpí.

Jsou izolovány doma a připoutány do virtuálního počítačového světa. Mají velmi omezené možnosti hýbat se, setkávat se a společně si hrát. Jsou v mnohých směrech deprivovány. Přišly o své kroužky a možnost pěstovat různé dovednosti v rámci svých koníčků. Nasávají do sebe strach a manipulaci jako houby.

Když už mohou chodit do školy, jsou nuceny absolvovat traumatizující vyšetření a obávat se, jak to dopadne. A i když jsou negativně testovány, stejně musí sedět ve třídě v respirátorech a rouškách... Nemohou vidět emoce svých spolužáků a učitelů a učit se z nich. Musejí se dusit vlastním vydýchaným vzduchem...

Mladí lidé mají velmi omezené možnosti, jak se setkávat, seznamovat a prožívat své první lásky...

Jaké zločiny tu pácháme na našich dětech, na naší budoucnosti.

A víš, proč vláda tohle všechno dělá?

To proto, aby nás, lidi, oddělila a rozdělila.

Aby byl každý jeden člověk spoután strachem z Covidu a posedlý strachem ze setkání s druhým člověkem.

Aby byl každý jeden člověk ovcí, kterou vláda nažene tam, kam se jí to zrovna hodí.

Aby každý jeden člověk nenáviděl jiné lidi, aby na ně nevražil a viděl je jako ohrozitele vlastní existence.

Tohle všechno má za výsledek to, že se my, lidé, přestáváme setkávat. Pak se nemůžeme spojovat ve společném záměru. Třeba v záměru uchovat si svou vlastní svobodu a nezávislost.

Vládní opatření, šířený strach a politika pokřivené zodpovědnosti rozdělují užší i širší rodiny, přirozená společenství i zájmové skupiny.

Proč jsou hospody a restaurace a další místa, kde se lidé shromažďují a setkávají, trnem ve vládním oku? No protože tam vládní oko nevidí. Na těchto místech se lidé mohou svobodně setkávat a dokonce si spolu mohou povídat. Mohou si říkat, jak to tady vlastně chodí. Že ne Covid, ale vláda je tím viníkem a nebezpečným organismem.

Na těchto místech se lidé mohou vzájemně podporovat nebo dokonce spojovat ve společném záměru. Mohou si říci, že kašlou na nesmyslná a škodlivá vládní opatření. Mohou vzájemně sdílet, jakým způsobem se jim daří udržet si a žít svou svobodu. A to je pro vládu nebezpečné. Toho se vláda bojí.

Vláda se bojí

Vláda má totiž mnoho důvodů k tomu, se bát. Protože už dávno není správou naší země, jakou by měla ve skutečnosti být. Není orgánem, který naši zemi spravuje tak, aby vzkvétala, ale orgánem, který naši zemi vykrádá, rozkrádá a rozkládá. Je vládou, která není demokratickým orgánem, ale totalitním uskupením.

Je vládou, která tu zlovolně vládne.

Je vládou, která nerespektuje zákony a lidská práva daná ústavou.

Je vládou, která zasahuje i tam, kam její kompetence už dávno nesahají.

Je vládou, která zneužívá situace a mocně z ní tyje.

Utrácí miliardy za neúčinná a většinou dokonce škodlivá opatření. Rozkládá ekonomiku likvidací některých podnikatelských odvětví. Přijímá zákony znevýhodňující nebo dokonce poškozující některé skupiny obyvatel, například živnostníky a malé podnikatele. Dělá špatná rozhodnutí v jejichž pozadí je často ekonomický nebo mocenský benefit zúčastněných.

Současná vláda je zhoubným nádorem naší země

Bují tu samovolně, bezohledně a nekontrolovaně. Škodí organismu, ze kterého roste. Škodí naší zemi.

A chce bujet dál a dál. Tím, jak s námi cvičí, odvádí pozornost od toho, že ona je tím, kdo tu vytváří utrpení, že ona je tím, kdo škodí.

Když máš co dělat s vlastním životem, protože se bojíš, že každou chvílí na tebe může skočit démonizovaný Covid, když se bojíš o své děti, které vyrůstají v prostředí sociální deprivace a v oblaku masivního strachu, když máš co dělat, aby ses uživil, protože ti zakázali pracovat, když máš co dělat, aby ses zvládl vyznat v džungli vládních opatření, když máš co dělat, aby sis naplnil své základní lidské potřeby,... pak nemáš sílu sledovat prezentovanou i zákulisní politiku naší vlády. Jsi rád, že žiješ.

Vláda záměrně vytváří zmatek a chaos. Její rozhodnutí a aktivity nemají jasný řád. Záměrně manipuluje nejen lidmi, ale i informacemi. Protože pak je velmi těžké vyznat se v tom všem a zjistit, kdo je viníkem. Že viníkem situace tu rozhodně není Covid.

Covid je jen virus, který se hodil do krámu. Virus, který byl zneužit k nízkým cílům našich vládních představitelů. A jako takový bychom ho měli vnímat.

A co s tím dělat?

Naším záměrem a cílem by nemělo být bojovat proti vládě. Boj totiž plodí jenom boj. Vláda už zachází do takových absurdit, že nejspíš časem rozloží i sama sebe. Bude nádorem, který sám sebe zahubí. A stane se to tím dříve, čím méně budeme tenhle přebujelý nádor dotovat svou vlastní energií.

Když sledujeme a bezmyšlenkovitě a bezvýhradně plníme vládní opatření, tak tím tenhle zhoubný vládní nádor živíme. Živíme ho svou pozorností, poslušností a konformitou.

Naším záměrem a cílem by proto mělo být přestat živit vládní nádor:

Co nejvíce chránit své vlastní hranice a žít svou svobodu a nezávislost. Žít své životy tak, jak nám náleží.

Přestat udávat ty, co se nepodvolují.

Přestat vražit na ty, kteří se odmítají nechat připravit o svou svobodu a lidská práva.

Nepodvolovat se bez rozmyslu nesmyslným a škodlivým nařízením a nenutit ani druhé, aby se podvolili.

Vyjadřovat svobodně svůj názor. Respektovat přitom nejen svou vlastní svobodu, ale i svobodu druhých a jejich právo na odlišný názor.

Inspirovat a podporovat druhé svým vlastním životem. Postupně si uvědomovat, co se tu děje a proč. Postupně se vzájemně spojovat a podporovat ve vlastní svobodě.

Jak se vzájemně inspirujeme a podporujeme

Síla příkladu

Třeba venku v mezi lidmi, kde mají všichni respirátor, může být těžké být tím prvním, kdo ho sundá.

Mezi lidmi, kde jsou už nějací lidé, kteří si respirátor sundali, je mnohem snazší to udělat. Už tam je někdo, kdo k tomu našel odvahu. A jeho odvaha inspiruje a podporuje i další.

Mezi lidmi, kde bude velká část těch, kteří respirátor již sundali, se k tomu samému odváží i ti, kteří by to za jiných okolností neudělali.

Síla jednoty

Když to udělá jeden a bude viděn vládním okem a jeho výkonnými orgány, je snadné ho exemplárně potrestat.

Když to udělá jeden tak, aby ho vládní oko a jeho výkonné orgány neviděly, není koho trestat.

Když to samé udělají skoro všichni a budou přitom viděni vládním okem a jeho výkonnými orgány, je to tak velká síla, že není síly, která by je zastavila nebo ohrozila.

Když bude postupně stále víc z nás žít svobodně své životy, tahle energie svobody se bude čím dál tím více šířit.

Pokřivená politika přenesené zodpovědnosti

Kdo se bojí, ať se chrání a třeba nosí respirátor. Ale ať nenutí jiné lidi, aby se v respirátoru dusili jen proto, že on sám se bojí. Ať nenutí jiné lidi k velkým životním omezením jen proto, že on sám je nemocný, starý, plný strachu nebo že dosud kašlal na své zdraví.

Jen každý sám nese zodpovědnost za své vlastní zdraví. A nemůže nést zodpovědnost za zdraví, nemoc nebo dokonce smrt někoho jiného. Jen tím, že existuje, jen tím, že žije a dýchá.

Ovšem tohle je potřeba stále připomínat, aby tu vládní politika pokřivené zodpovědnosti nezapustila příliš hluboké kořeny.

Hledej cesty

Možná svou svobodu už žiješ a také to sdílíš a skrze sebe šíříš. Možná svou svobodu žiješ, jen se bojíš šířit to do světa. Možná svou svobodu ještě nežiješ, protože se bojíš udělat něco, co protiřečí vládním nařízením. Všechno je v pořádku. Každý jsme jiný a každý vycházíme z jiné osobní a životní situace.

Nacházej cesty, jak žít život, po jakém toužíš, i v téhle situaci. Protože jen pokud budeme hledat cesty, máme šanci je najít. Ten kdo se s tím, co se tu děje, smíří a vládní zlovůli se zcela podvolí a odevzdá, vzdává se moci nad svým vlastním životem.

Jak můžeš bezpečně veřejně dát najevo svůj názor

Pokud bys rád nějakým bezpečným způsobem veřejně vyjádřil svůj postoj k současné situaci, je tu jedna možnost, která mě v tuto chvíli napadá.

Vznikl tu e-shop Protestmode, jehož myšlenka se mi líbí, a proto ji podporuji. Můžeš dát svým oblečením najevo, že s vládními nařízeními nesympatizuješ nebo nesouhlasíš. Můžeš si koupit tričko nebo placku, které můžeš viditelně nosit.

Už jenom tím, že budeš potkávat lidi, kteří si tvého trička nebo placky všimnou, budeš šířit myšlenku svobody. Vypadá to jako malý krok, ale je v něm velká síla.

Lidé, kteří vidí jen mediální masáž plnou strachu, uvidí, že je tu vlna lidí, kteří mají na situaci odlišný názor. Bude je to otvírat jiným možnostem a třeba je to přiměje i k zamyšlení.

Na ulici poznáš, kdo má podobný názor jako ty a můžete se spolu zastavit na kus řeči a vzájemně se podpořit. Nebo třeba vytvořit společný projekt.

Pokud tě tato myšlenka zaujala, mrkni na Protestmode, třeba si tam pro sebe něco vybereš.