Malé nejen předvánoční zamyšlení pro tebe. Dneska budu hodně provokovat. A nebo možná ne. 🙂

Odpolední šlofík
Uprostřed času, kdy v našem časoprostoru vrcholí hektické předvánoční přípravy, jsem se probrala ze slastného odpoledního šlofíku. Cítím se zakotvená a velmi příjemně uvolněná. Vnímám, že někdy je takový příjemný šlofík víc než hodina meditace.

Co teď cítíš, když tohle čteš?
A)
Jsi uštvaný a nevíš co dřív a tahle skutečnost, že já si ve všední den odpoledne v klidu a míru usnu, je pro tebe jako nedostižný sen nebo tě dokonce dráždí a provokuje?
Pak se na chvíli zastav a zaposlouchej se do svých pocitů. Protože ti říkají jasnou zprávu. Toužíš právě po něčem takovém. Jen si to nedovolíš nebo nemůžeš dovolit. Pro ten druhý případ věz, že to nemusí být navždy. Taky znám nevyspání, péči o malé děti, náročnou práci, noční služby. Ale o to víc si užívám toho, co mám teď.

B)
Cítíš se inspirován a představa odpoledního spánku tě láká? Pak to někdy vyzkoušej. Jen pokud jsi hodně vyčerpaný a usneš na delší čas, můžeš se pak cítit jako praštěný a déle se probírat. Pak doporučuji nařídit si budíka, abys nespal tak dlouho. Někdy může stačit i 20 minut.

C)
Je ti to šumák, nic s tebou tahle zpráva nedělá? Pak šlofík pravděpodobně není tvoje téma a ani ho nepotřebuješ.

Je toho na tebe moc? Uber
Pokud v těchto dnech cítíš, že je toho na tebe moc, zkus si vybrat mezi dokonalostí zkříženou s uštváním a mezi bohémským přístupem zkříženým s vnitřním klidem a mírem.
Můžeš ubrat něčeho z tvých představ o tom, co bys měl všechno zvládnout.
Já jsem dnes večer měla jít tančit do kruhu žen. A i když tanec miluji, dnes nejdu. Cítím, že potřebuji být v klidu a třeba budu slepovat cukroví. A taky na sebe prásknu, že mám trochu nepořádek v domácnosti. Raději bych měla uklizeno, ale ne za cenu toho, že budu mít nepořádek v sobě.

Opouštěj plány a vnímej
Život mě taky hodně učil nelpění. Milionkrát se vysmál mým plánům proto, abych z nich ustupovala a byla otevřená alchymii existence, která se neustále vaří.
Zkus i ty zaposlouchat se do svého nitra a svých pocitů, které často hlava přehlasuje jen proto, že jí to dovolíš.
