Pravá podstata toho, co se děje kolem Covid – superčlánek 

Objevení se a rozšíření Covidu by mohlo být čistě medicínským problémem. Ovšem stává se problémem celospolečenským a zejména morálně etickým. V tomto článku se proto dozvíš nejen důležité souvislosti týkající se Covidu, ale budu tu věnovat pozornost i covidovým opatřením a očkování.

Jak je to s nebezpečností Covidu

Covid je virus bezesporu vysoce infekční, vysoce nakažlivý. Ovšem už zdaleka není vysoce nebezpečný. 

Ano, v individuálních případech dokáže Covid i zabít, ale to dokáže i virus chřipky a přeci se kolem chřipky nedějí takové anabáze. Ovšem virus chřipky už tu s námi celkem dlouhý čas žije. Přijímáme jej jako součást našeho životního prostředí. Známe jej.

Covid je virus pro nás nový. Proto neznámý. A to, co neznáme, toho se nejvíc bojíme. Proto už od počátku Covid vyvolává v lidech strach. Neznámý nový nevyzpytatelný virus odněkud z Asie. Teprve se s ním setkáváme a seznamujeme. Proto se ho bojíme.

Démonizovaný, ale ne démonický

Ovšem mohli bychom se uklidňovat tím, že Covid sice dokáže během krátké chvíle nakazit vysoký počet lidí, ale většina nakažených si s virem dokáže poradit bez jakékoliv specifické léčby. Stačí klasická symptomatická terapie a klid na lůžku. Ano. Covid, ten nejhrůzostrašnější a nejvíce démonizovaný virus v historii této planety způsobí nemoc, kterou valná většina lidí zvládne doma bez nějaké zvláštní léčby.

A děje se dokonce to, že nákaza Covidem je důvodem, proč lékař nemocného člověka standardně nevyšetřuje, neošetřuje ani neléčí. Kolují tu vtipy o tom, že historicky poprvé dochází k tomu, že tě lékař odmítne ošetřit a léčit, protože jsi nemocný. A to se skutečně děje.

Pátrala jsem po procentuální úmrtnosti na Covid, ale taková data jsem nenašla. Podle dostupných informací je velmi obtížné takové číslo určit. A dost možná žádné takové jednoznačné číslo ani nikdy mít nebudeme, protože se tu dělají přesné výpočty s nepřesnými čísly. Vypadá to, že Covid má o něco větší úmrtnost než chřipka. A to není alarmující.

Vytváří se tu obrovské pole strachu

V souvislosti s Covidem se tu ale stále zaměňuje vysoká infekčnost za vysokou nebezpečnost, což vytváří mezi lidmi obrovské pole strachu. Pole strachu, které je cíleně živeno a posilováno. Jen díky tomu se dějí věci, které jsou dosti často v rozporu se zdravým rozumem. 

Tento neviditelný virus je cíleně démonizován a zneužíván státní garniturou k manipulaci a ovládání.

Dochází tu k cílené likvidaci lidské důvěry ve vlastní schopnost se s virem vypořádat.

Dochází tu k cílené likvidaci zdravé přirozené imunity naší populace.

Dochází tu také k cílené likvidaci lidských práv a svobod.

A dokonce k likvidaci některých podnikatelských odvětví.

Opatření vytvářejí obrovské škody

Opatřeními kolem Covidu se vytváří mnoho utrpení a škod, se kterými se jaksi neoperuje. Operuje se víceméně pouze čísly nakažlivosti. Počet a přírůstek nakažených je zaklínadlem vlády a etalonem stavu naší populace. Co na tom, že tahle čísla zdaleka nevypovídají o vážnosti situace a nejsou obecným měřítkem. A navíc tu de facto nejde o nakažené, ale jen pozitivně testované.

Neoperuje se s počty lidí, kteří onemocní nebo zemřou ne kvůli viru, ale kvůli "protivirovým opatřením". Ať už onemocní psychicky či fyzicky. Neoperuje se s obrovskými škodami na celkovém zdraví naší populace. Škodami, které jsou způsobeny panickým strachem z viru, který sám o sobě zdaleka tak strašný není. 

Škodami, které jsou způsobeny omezením pohybu na čerstvém vzduchu, omezením sportovních aktivit, omezením kontaktu s blízkými osobami, omezením kultury a společenského vyžití...

A také velkými škodami, které jsou způsobeny doslova a přímo šířením strachu z viru. Strach z viru a dlouhodobý stres totiž oslabuje celkovou i lokální imunitu, a tak viru nahrává. Proto tu platí jednoduchá rovnice: šíření strachu = šíření viru.

Zdraví a imunita seniorů

Senioři, ti, co jsou označováni za nejvíce ohroženou skupinu lidí, v tuto chvíli přežívají už rok v domácím vězení. Velká část z nich nikam nevychází. Jsou celé dny bez pohybu, bez čerstvého vzduchu, bez kontaktu se svými blízkými, bez nových podnětů.

A přitom starší lidé jsou těmi, kdo jako první ochabují na těle i na duchu. Je známo, jak prospěšná je časná mobilizace nemocných po fraktuře krčku stehenní kosti. Jak ti, co dlouho leží, riskují vážné komplikace.

A teď ve snaze seniory chránit vytváříme situaci, která rozhodně jejich zdraví a dobré imunitě neprospívá. Spíše ji likviduje.

Covid a jeho zneužití

Pokud připustíš, že ti, co nám vládnou, vědí, co dělají, pak hrozba onemocnění tímto virem se stává silným nástrojem, kterým se děje nejen oslabování kolektivní imunity, ale postupné a plíživé zasahování do našich práv a svobod. Tak se Covid stává nástrojem k posílení moci a získání ekonomických či mocenských benefitů pro zvolené vyvolené.

Vždyť jaká je svoboda v zemi, kde předseda vlády vlastní a tedy řídí a kontroluje masmédia. Kde bezostyšně před zraky lidí celé země předvádí, co to znamená konflikt zájmů. V zemi, kde stačí tu a tam do médií něco utrousit a už se hýbou masy. Kde stačí zveřejnit třeba informaci, že se uvažuje o povinnosti nosit v obchodech a v MHD respirátor. V té chvíli okamžitě raketově stoupá prodej předmětných respirátorů.

Pokud nemůžeš připustit nebo uvěřit tomu, že toto vše se děje cíleně, znamenalo by to, že ti, kdo nám vládnou, nevědí, co dělají. To však není o nic lepší varianta. Ti, kdo nám vládnou, ti, kdo řídí naše životy a chod naší společnosti, ti, co by měli vědět, co dělají, to evidentně nevědí. Takoví lidé nemají ve vedení státu co pohledávat.

Jaká opatření by tu měla převládat

Je tu snaha o kontrolu viru, který se kontrolovat nedá. Veškeré snahy a veškerý mediální prostor je věnován boji s nakažlivostí Covidu. Ovšem snahou virus okleštit se oklešťují občané této země. Proč se tu nevěnuje patřičný prostor šíření informací, jak účinně pečovat své zdraví? Proč se tu nevěnuje prostor osvětě, jak účinně posilovat svou imunitu a tím schopnost se s takovýmto virem vypořádat?

Stále se zde pláče na špatném hrobě. Vlastností viru je vysoká infekciozita. Je to jedna z jeho silných vlastností. Proto zdravými odpovídajícími opatřeními by měla být opatření k podpoře zdraví populace. Tak, aby se s virem většina populace setkala bez vážných následků. Aby se vytvořila přirozená kolektivní imunita. Jednotlivým úmrtím přitom zabránit nelze, to je potřeba přijmout. A setkání s virem je prostě nevyhnutelné.

Ovšem opatření k podpoře zdraví populace nemohou být direktivní. Ne zákazy nebo příkazy. Pouze vytváření možností a osvěta. Tak, aby byla zachována svoboda rozhodnutí.

Covid si žádá respekt

Kladu si otázku, komu prospívá prodlužování celospolečenské agonie namísto toho, abychom se setkali s tím, co je nevyhnutelné? Jaké hry s námi hrají ti nahoře?

Ano, virus si žádá svůj respekt. Není to rýma. Ale rozhodně není tak nebezpečný, jak se tu šíří.

Zdánlivě alarmující čísla

Z celkového čísla Covid pozitivních zemřelých je zhruba jen třetina skutečným úmrtím na Covid. Většina, tedy zhruba 2/3 zemřelých, jsou lidé těžce nemocní, jejichž dny už jsou víceméně sečteny. 

Dále podle dostupných údajů je průměrný věk všech zemřelých Covid pozitivních lidí 79-80 let. A když se podíváš, že střední délka života v ČR se nyní pohybuje okolo 80 let, pak můžeš vidět, že Covid je v zásadě tím, kdo takovému člověku život prakticky neukrátí. Umírají lidé statisticky na sklonku života, kteří již nemají dost životních sil se s Covidem vypořádat. 

Ano, jistě budou v těchto datech zemřelí výrazně starší i zemřelí výrazně mladší. Ale mladší lidé umírají i na infarkty, zhoubné nádory a další onemocnění. To je prostě život. Medicína není všemocná a nemůže zachránit všechny. A ani nikdo jiný nemůže zachránit všechny. Lidé prostě umírají, je to úděl všech živých bytostí.

Co by bylo lepší?

Je správné s takovýmito daty vytvářet obrovská omezení zasahující celou populaci? Je správné vytvářet velké celospolečenské utrpení pro to, abychom ochránili ty, kteří jsou již na sklonku svého života?

Nebylo by lepší, aby tito lidé na sklonku svého života žili třeba o něco, možná o pár měsíců kratší život, ale obklopeni svými blízkými a bez panického strachu? Proč se tu za každou cenu snažíme těmto lidem prodloužit život za cenu totální degradace jeho kvality?

Infekce jsou posilující síly života

Navíc se tu stále hledí na to, že virus a virové onemocnění je něco špatného. A přitom viry jsou síly života, který takto posiluje a udržuje sám sebe.

Každá prodělaná infekce je obrovským a účinným trenažérem imunitního systému. Imunitního systému, který takovéto impulzy ke svému zdravému fungování potřebuje. Potřebuje je proto, aby se udržoval v dobré kondici. Aby dokázal účinně zabíjet infekční původce a přitom se přiměřeně reguloval.

Cytokinová bouře

Imunitní systém potřebuje výzvy. Tak, aby fungoval zdravě a síly použité proti infekci nebyly tím, co v přemrštěné odpovědi poškodí celý organismus. A to se v souvislosti s Covid děje. U některých lidí dochází k rozvoji tzv. cytokinové bouře, což je přemrštěná odpověď na infekci, která poškozuje plíce, ledviny i další orgány a je důvodem některých úmrtí.

Zdravý trénovaný imunitní systém něco takového nevytvoří. Zdravý trénovaný imunitní systém neobrací své síly proti svému chlebodárci - proti organismu, ve kterém žije a který má za úkol chránit.

Příčina vzniku cytokinové bouře

Oblast hrudníku a plic je jednou z oblastí, kde k poškození nadměrnou imunitní reakcí při Covidu dochází. A zároveň je jednou z oblastí, která se při strachu silně energeticky uzavírá. Silný strach je tím, co uzavírá "energetické srdce" a tím vytváří chaos v proudění životní energie hrudníkem. Tím zapříčiňuje narušené řízení nejrůznějších funkcí. I funkcí imunitního systému. 

A jakým mechanismem se to děje?

Každá buňka lidského těla má své vlastní vědomí. Každá buňka proto ví, kým je. Ví, jakou je buňkou, ví, co má za úkol a jaké nástroje má ve svých úkolech k dispozici.

Vědomí makrofága

A ví to i takový makrofág. On ví, že je ochráncem před infekcí, že má pohlcovat nemocné a poškozené buňky, ukazovat antigeny škodlivých částic T lymfocytům a produkovat nejrůznější signální molekuly - cytokiny, které se uplatňují v regulaci imunitní odpovědi. Kdyby to nevěděl, nemohl by to dělat.

Takže makrofág ví, co je za buňku a jaký je jeho životní úkol. Ovšem potřebuje být někým řízen a koordinován. Tak jako armáda potřebuje mít svého velitele, tak armáda makrofágů potřebuje být řízena tak, aby byly pohlceny jen ty správné buňky nebo částice a aby bylo tvořeno jen takové množství cytokinů, které je tak akorát.

A toto řízení makrofágů a dalších imunitních buněk se děje energeticky. Tím nejvyšším velitelem a koordinátorem imunitního systému je vědomí daného člověka. Jeho životní energie. A pokud je životní energie daného člověka v pořádku (harmonicky proudí), dobře řídí a koordinuje makrofágy i další složky imunitního systému.

Zmatené signály - chaos v řízení

V okamžiku, kdy nastane nějaký "nepořádek nebo chaos" v proudění životní energie, kdy se někde energie zastaví, dochází k narušení řízení a ke zmateným signálům. Dojde k tomu, že řízení funkcí těla a také imunitního systému v této oblasti není správně koordinované. Proto může dojít i k rozvoji zmíněné cytokinové bouře, která pacienty s Covid ohrožuje.

Metaforické zpodobnění

Chaos v řízení si můžeš představit tak, jako když je velitel armády zmatený. Vydá nějaký rozkaz a vzápětí nařídí něco, co s předchozím rozkazem neladí nebo koliduje. Třeba řekne - vydejte se podél vody, ale v žádném případě do ní nevstupujte. A pak v další vteřině rozkáže - vlezte do vody. A co udělají vojáci?

Někteří se budou držet původního rozkazu a do vody nevlezou a budou pokračovat v přesunu suchou nohou. Někteří do vody vlezou a budou se přesouvat vodou. Někteří další do vody vlezou, ale nebudou se přesouvat, protože v rozkaze je jen, aby vlezli do vody. Někteří jiní se zastaví a budou se složitě rozhodovat, co udělají, jaký rozkaz vlastně poslechnou. A někteří si řeknou, že se velitel pomátl, a tak převezmou v této situaci své vlastní velení.

Síla imunitního systému spočívá v koordinaci a regulaci

A takto přesně to funguje v lidském těle. Síla imunitního systému je v jeho jednotě a efektivním řízení - tedy potřebné koordinaci a správné regulaci, tak jako síla armády. Proto zmatené makrofágy jsou těmi, kdo místo ochrany organismus poškozuje, jsou těmi, kdo vytvářejí cytokinovou bouři a s ní spojené poškození organismu.

Strach způsobuje chaos v oblasti hrudníku a nahrává komplikacím

Tedy možná už můžeš vidět, že lidé, kteří mají vážné Covid komplikace, jsou ti, kteří mají narušené proudění životní energie zejména v oblasti hrudníku. Mají přivřené nebo téměř zavřené "energetické srdce" - srdeční čakru. Jsou to ti, kteří žijí hodně ve strachu. Ať už ve strachu z emočních zranění, tak i ve strachu ze života a z různých jeho součástí.

Média jako šiřitelé strachu

A v takovýchto straších přitom dnes žije převážná část naší populace. Každý jeden člověk, který denodenně sleduje média plná hrozeb a výhrůžek, setrvává v silném poli strachu, které ho v oblasti hrudníku energeticky uzavírá. Média jsou jedním z nejsilnějších nástrojů šíření strachu, který v konečném důsledku způsobuje oslabení lokální i celkové imunity. A tedy nahrává šíření Covidu a komplikovaným průběhům nákazy.

Tím nejúčinnějším, co v této situaci může jednotlivec udělat je, že přestane sledovat média šířící strach. On je tím, kdo si může do značné míry vybrat, jaké informační kanály sleduje, co za informace do sebe a na sebe pouští. On je tím, kdo si může vyzobnout jen to nejdůležitější, to, co se ho nezbytně týká. Je to cesta vědomého přístupu k informacím a informačním zdrojům.

Hrůza nakaženého

A teď si představ tu hrůzu, kterou prožívá ten, kdo věří v nebezpečnost Covidu a zjistí, že je nakažený. Už jen tento silný strach je tím, co ho oslabuje a vytváří podhoubí pro šíření viru v jeho organismu.

 A jakou hrůzu asi zažívá ten, kdo potřebuje hospitalizaci. Jak se asi cítí člověk, který slyší denodenně, jaký je Coronavirus nebezpečný vir. Jak mu asi je, když musí do nemocnice, kde ho ošetřují lidé ve skafandrech, kteří se sami nákazy bojí. Jak mu je, když je v naprosté izolaci a nemá možnost zažít obyčejnou lidskou blízkost, která je tak léčivá.

Strach ze života

Strach z Covidu a rizik s ním spojených je de facto strach ze života. Covid je tím, co nás konfrontuje se skutečným životem. Nevíš, zda onemocníš a jak to budeš zvládat. Nemůžeš si být zcela jistý tím, jak to proběhne. 

Máš strach ze života však jen tehdy, když nepřijmeš, že život je ve skutečnosti plný nejistoty. Nikdy nevíš, co se stane zítra, za rok nebo v příští vteřině. Nevíš, kolik času zde máš na to, abys žil. A pokud něco takového skutečně vidíš a přijmeš, pokud před tím přestaneš zavírat oči, vede tě to k tomu, abys skutečně žil.

Abys prožíval skutečný živý život a ne jen přežíval v čekání na smrt. Přežíval v čekání na smrt z obavy žít.

Přijmout riziko

Neznamená to, že bys měl jít infekci naproti. Znamená to, že přijmeš, že tu riziko onemocnění Covidem prostě je. Znamená to, že žiješ v přiměřené pokoře vůči životu s vědomím, že bezpečí před virem je jen iluze, na které se dnes staví manipulace.

 Znamená to ale také, že převezmeš skutečnou zodpovědnost za svůj život a za své zdraví. Že nečekáš, že tě někdo ochrání před něčím, před čím tě ochránit nemůže.

Překrucování zodpovědnosti

Vláda se tu ohání lidskou zodpovědností. Ovšem překrucuje a mrzačí lidskou zodpovědnost do podoby, která nahrává manipulaci.

Skutečná lidská zodpovědnost je zodpovědnost každého jednoho člověka za svůj vlastní život. Není to žádné sobectví, je to prostě fakt. Rodič má určitou zodpovědnost za své dítě, dokud nedospěje. Lékař má zodpovědnost za to, jak léčí. Ale žádný člověk nemůže zodpovídat za to, zda někdo druhý onemocní či ne.

Nikdo nemůže na sebe přebírat zodpovědnost za někoho jiného. Proto není legitimní ani etické, aby tu byli někteří, kteří jsou tu paušálně nuceni trpět za druhé.

Aby tu byli ti, kteří mají zakázáno pracovat a získávat tak obživu pro svůj život. 

A aby tu byli lidé, kteří jsou nuceni k velkým omezením ve svém životě s cílem ochránit jiné.

Zdraví lidé v domácím vězení

Rozhodně tu nepopírám užitečnost izolace nemocného a zjevně nakaženého ve smyslu ohleduplné domácí léčby. Ale lidsky není možné, aby zdraví lidé byli nuceni žít v domácím vězení jen pro to, aby se náhodou nestali tím, kdo se s virem setká a potenciálně jej rozšíří.

Je na místě chovat se zodpovědně. Nekašlat a nekýchat někomu do obličeje, dodržovat elementární hygienu. Pečovat o svou vlastní imunitu a celkové zdraví. Ale není na místě zastavit a zmrazit život v záměru, abychom se s virem nesetkali.

Kontext masového šíření a zdravotnický systém

V začátku jsem vnímala opatření jako vhodná, protože bylo potřeba nadimenzovat a připravit zdravotnický systém na nápor spojený s Covidem.

Vysoká infekciozita Covidu znamená, že se během krátké doby s virem setká velká část populace. A i když virus není nějak zvlášť nebezpečný, u určité části těchto lidí způsobí vážnější komplikace. V kontextu masového šíření to pak znamená velký přísun nemocných s komplikovaným průběhem. To, co se dělo třeba v Itálii.

Je potřeba začít dýchat

Ovšem dnes, již rok poté, se život stále zmrazuje. A přitom už se o Covidu dost ví. Náš zdravotnický systém měl dost času přizpůsobit se nové situaci a výzvám s Covidem spojeným. Nyní už tato masová škrtící opatření vytvářejí více škody než užitku.

Je to jako bys věděl, že Covid do tvého organismu vnikne nosní, ústní či oční sliznicí. A ty nechceš být nemocný, protože se bojíš toho, co s tebou tento virus udělá. Proto zavřeš oči, ústa a zacpeš si nos. Chvíli to pomáhá, ale pak se začneš dusit. Jak by taky ne, když nedýcháš. A přitom začít dýchat je to jediné, co ti v dané situaci pomůže. I když je tu riziko, že virus vdechneš. 

Naše společnost už je dávno ve fázi, kdy se dusí. Dusíme se, abychom náhodou nevdechli Covid. Kolem Covidu je vytvořené tak obrovské pole strachu, že se raději dusíme než abychom začali dýchat.

Ti nahoře, kteří se zaklínají počty a přírůstky nakažených, jsou asi úplně slepí, když nevidí, jak tu všichni lapáme po dechu. A přitom Covid není apriorní zabiják, rozhodně není virem, který by vyžadoval tak tvrdá opatření.

Infekce a rovnováha sil

Propuknutí infekce v organismu nějakého člověka je vždy o rovnováze sil. O tom, kdo je silnější. Jestli virus nebo člověk. 

Je o síle a vlastnostech infekčního činitele a infekční dávce, ale stejně tak je i o síle a vlastnostech atakovaného organismu. Proto ne každý, kdo se s virem setká, onemocní. A ne každý, kdo se s virem setká, je tím, kdo virus šíří. To, co rozhoduje, kdo onemocní, jsou z velké míry právě individuální vlastnosti daného člověka.

A i když někdo onemocní, rozhodně to není apriori rozsudek smrti, jak to mnozí lidé dnes vnímají. Obzvláště někteří lidé pokročilejšího věku jsou tak zpracovaní médii, že infekci Covidem vnímají jako svou konečnou. A rozhodně tu nepopírám, že v tak obrovském poli strachu pak potvrzení Covidu u takového člověka spustí takové psychické a fyzické procesy, že ony samy mohou být tím, co daného člověka na životě ohrozí. 

Můžeš vidět, že mediální masáž, která udělala ze seniorů "lovnou zvěř Covidu", ve výsledku vytváří obrovské škody.

Svoboda jednotlivce

Tím jediným etickým a legitimním řešením je však přestat dusit celou společnost nesmyslnými nařízeními a začít vnímat a posilovat zodpovědnost každého jednoho člověka za své vlastní zdraví.

Je už na každém, jak se v této situaci zachová.

Zda se bude cítit být natolik silným, aby začal normálně žít a čelil setkání s virem. Nebo zda se bude cítit být ohroženým natolik, že se bude setkání s virem sám vyhýbat. Takový člověk sám bude tím, kdo si bude stanovovat ochranná opatření. Bude to jeho svoboda.

Kam nás Covid vede

V pohledu z vyšších vrstev poznání je Covid síla života, která nás vede do života, do žití a do převzetí zodpovědnosti za svůj život a své zdraví.

A také je červenou kontrolkou, která v tuto chvíli už silně bliká, protože skrze sebe ukazuje skutečný stav naší společnosti.

Odkrývá to, že tu rozhodně nemáme a nezažíváme svobodu. Je tu udržována pouze iluze svobody, kterou se vlivní snaží zakrýt skutečný stav, totiž velkou nesvobodu.

Covid nám ukazuje také to, že ti, co nám tu vládnou, rozhodně nejsou těmi, kdo by naší zemi prospívali. A někteří se o udržení této iluze už ani nesnaží.

Prohnilost systému

Dobrovolně povinné očkování je už jen vrcholem ledovce, který ukazuje prohnilost systému, ve kterém žijeme.

Vytváří se tu poprvé v historii centrální registr očkovaných. Tak, aby bylo možno jednoduše zjistit, kdo je očkovaný a tedy konformní a kdo očkování odmítá. Aby bylo možno potenciálně jednoduše poskytnout výstupy z tohoto registru nejrůznějším výkonným složkám s cílem omezovat práva těch, kteří se očkovat nedají.

Medicína a nátlak

Medicína se v této situaci stává jedním z výkonných orgánů nátlaku, manipulace, kontroly a diskriminace.

Očkování je navíc dalším signálem toho, jak se zde manipuluje s lidskou zodpovědností. Jak se cíleně desinterpretuje a zneužívá. 

Operuje se tu s očkováním jako řešením této situace. Proč se vyžaduje, abychom se očkovali všichni? Proč se tu mluví o tom, že neočkovaným budou omezena některá jejich práva? Proč by někdo měl podstupovat rizika očkování proti své vůli s cílem ochránit jiné? Proč by měl podstupovat potenciálně rizikový zákrok, když sám volí jiné cesty k dobré imunitě?

Očkování rozhodně není samospásné řešení, protože účinnost vakcín není stoprocentní. Dle stanoviska WHO se vyžaduje pro vakcíny proti Covidu účinnost alespoň 50%. To je docela slabá účinnost v kontextu toho, že se k vakcínám upíráme jako k řešením. I v kontextu potenciálních rizik. Rizik spojených s očkováním jako takovým. I rizik spojených s tím, že se masově aplikují vakcíny předběžně schválené a tedy bez ověřené dlouhodobé bezpečnosti.

Očkování jako nástroj manipulace

Nejsem odpůrce očkování jako takového. Očkování není apriori špatné stejně tak jako není apriori blahodárné. Jsem však odpůrce toho, že se z očkování stává nástroj manipulace. Že se stává dobrovolně povinnou a vyžadovanou záležitostí.

Jsem odpůrce toho, jak se tímto omezuje svoboda lidí rozhodnout se, zda-li očkování využijí či ne.

Je tu totiž spousta jiných možností, jak posílit svou imunitu a stát se zdravým kamínkem v mozaice kolektivní imunity.

Rizika očkování

Očkování je jen jednou z cest a je to cesta nepřirozená, a proto má svá rizika. Vpichuje se do těla upravený infekční činitel nebo jeho část spolu s různými chemickými látkami, takzvaným adjuvans. Bez tohoto adjuvans by se nevytvořila dostatečná imunitní odpověď očkovaného organismu, která je považována za ochranu. Protože upravený infekční činitel není sám o sobě pro imunitní systém dostatečným impulzem.

Toto adjuvans je z principu látkou tělu nepřátelskou, protože jeho úkolem je zalarmovat imunitní systém a donutit ho k větší odpovědi na upravený virus nebo bakterii.

Očkování proti Covidu není paušálně blahodárné

Očkování je cestou, jak nepřirozeným způsobem připravit imunitní systém daného člověka na setkání s infekčním činitelem. Vzhledem k nízké nebezpečnosti Covidu nevnímám očkování proti němu jako paušálně blahodárné pro každého.

Argumenty proti očkování

Je potřeba vnímat, že vakcíny proti Covidu prošly výrazně zkráceným ověřovacím a schvalovacím procesem, a proto se jejich bezpečnost a účinnost i nadále zkoumá "v přímém přenosu". Znamená to, že jsou to léčivé přípravky, které ve srovnání s jinými léčivými přípravky nemají patřičně ověřenou dlouhodobou bezpečnost a ani není jasná jejich ochranná funkce. Zatím se neví, zda a na jak dlouho člověka před onemocněním Covidem ochrání. Je tedy na místě o to více zvažovat pro a proti u každého konkrétního člověka.

V ranku Covidových vakcín jsou i vakcíny se zcela novou konstrukcí, u kterých je ještě více namístě opatrnost. Jsou to genetické vakcíny, které mohou přinášet naprosto netušená rizika.

Je potřeba vnímat také to, že virus nebo jeho část při očkování vstupuje do těla cestou, kterou normálně nevstoupí. Covid je virus respirační a dostává se do těla cestou sliznic. Kdežto očkování, které se děje vpíchnutím viru nebo jeho části do svalové tkáně, stimuluje jiné části imunitního systému než přímo slizniční imunitu.

Očkování je obecně považováno za bezpečné. V individuálním případě je však vždy nejisté, co takovýto umělý zásah v daném konkrétním organismu vyvolá. Očkování může být tím, co způsobí i vážné, život ohrožující komplikace. A sotva někdo dokáže odhadnout i jiná, dosud neznámá rizika. Mnoho toho, co se po očkování může dít na jemnějších úrovních, se vůbec nezjišťuje. Protože se medicína v oblasti očkování stále řídí velmi hrubým sítem v intenci život -poškození zdraví - smrt. Ale i zjevné následky očkování nebývají vždy "uznány" jako s očkováním spojené. A je toho mnoho, co ani s očkováním spojováno nebude.

Neetické apely

Proto paušální vyžadování očkování je vysoce neetické a apel na proočkovanost populace je čirou nestydatou manipulací.

Jak můžeme někoho nutit, aby absolvoval zákrok, který narušuje tělesné hranice a nepředvídatelně zasahuje do tělesných funkcí daného člověka?

Každý sám za sebe musí zvážit pro a proti. 

Aktualizace k 2.7.2021:

Z vývoje situace kolem Covidvakcín jsem stále silněji znepokojená. Vyplouvají tu napovrch vážné pochybnosti o jejich bezpečnosti. Už si vůbec nejsem jistá, zda vůbec pro někoho může být toto očkování blahodárným řešením. Možná pro zlomek populace, a to ještě s velkým otazníkem.

Další argumenty proti očkování

Také je nutno počítat s tím, že u takovéhoto viru jedno očkování nic neřeší. Je důvodné předpokládat, že bude vyžadováno opakované očkování třeba každý rok nebo i několikrát ročně, podle toho, jak se ukáže "ochranný vliv" vakcíny. Znamená to tedy ne jedno očkování, ale mnoho očkování v průběhu života daného člověka.

Dále sem vstupuje to, že Covid je virus rychle mutující, a tedy je pravděpodobné, že bude potřeba vytvářet stále nové a nové verze vakcín a bude potřeba lidi přeočkovávat vždy, když se objeví nová zásadnější mutace viru. Už nyní v rámci klinického zkoušení jedné vakcíny dochází k jevu, kdy v jedné zemi je účinnost kolem 90% a v jiné velmi nízká, kolem 50%. Zdůvodňuje se to právě mutací Covidu. Mutací, která výrazně snižuje účinnost očkování.

Je potřeba si také uvědomit důležitou skutečnost, že očkování je vždy pozadu za virem. Kdežto přirozená zdravá imunita je vždy napřed. Ta je připravená neustále a není zde žádné zpoždění, čas, který je potřeba pro vývoj, výrobu, distribuci a aplikaci vakcíny. 

Ano, je tu zpoždění ve smyslu, že chvíli trvá, než imunitní systém vytvoří dostatečnou odpověď proti infekčnímu činiteli, se kterým se ještě nesetkal. Toto období vakcína zkracuje, protože imunitní systém člověka na setkání s takovýmto infekčním činitelem připravuje. Ale toto platí jen ve fázi, kdy už je vakcína na světě. A za předpokladu, že očkovaný člověk vytvoří účinkem vakcíny dostatečnou imunní odpověď. A tato odpověď rozhodně není vždy stoprocentní a jistá.

Nejlepší řešení

Proto ve chvíli, kdy se objeví nový nebo silněji pozměněný infekční činitel, je zdravý imunitní systém tím jediným a nejlepším řešením.

Argumenty pro péči o zdraví a imunitu

Přirozená péče o zdraví a imunitu je přitom velmi bezpečná. Bezpečná právě proto, že je přirozená.

Přirozená péče o imunitu nevyžaduje traumatický zákrok s narušením tělesných a někdy i duševních hranic a s nepředvídatelným dopadem u konkrétního člověka.

Přirozená péče o imunitu nevyžaduje velké vládní investice do nákupu vakcín.

Nevyžaduje ani institucionalizované řešení v podobě očkování, které zaměstnává zdravotníky.

Přirozená péče o imunitu nevyžaduje zvláštní řešení pro každou bakterii a každý virus, jako je tomu u očkování. Zdravá imunita pracuje spolehlivě proti všem infekčním činitelům. Zdravý člověk s dobrou imunitou nepotřebuje celé baterie očkování.

Priority zdravotnického systému

Proto budování přirozené silné imunity by mělo být jednou z priorit zdravotnického systému podporovanou náležitou osvětou. Z důvodů větší efektivity, bezpečnosti, nižších nákladů a nižších nároků na zdravotnický personál.

A jak to dnes s osvětou kolem přirozené imunity funguje? Troufám si říci, že podpora přirozené obranyschopnosti je velmi okrajovým a zanedbaným tématem současné medicíny.

V čekárnách u lékařů nacházíš letáčky na očkovací látky, lékaři ti sami aktivně doporučují očkování, ve veřejném prostoru tě straší plakáty a televizní spoty s cílem vmanipulovat tě k tomu, aby ses nechal očkovat. Není tu žádná jiná varianta, jak posilovat imunitu a bránit se proti infekci.

Ve výsledku tento přístup vytváří iluzi, že očkování je tou jedinou a nejlepší možností.

O svobodě a nesvobodě

A jak je to s tou svobodou?

Představ si, že by tu bylo vládní nařízení, že z důvodu boje proti Covidu se každý občan této země musí otužovat. Bylo by tu předepsáno, že aby bylo otužování účinné, musí každý 3x za zimu vlézt do vody, kde je voda pod 15 °C. Představ si tu vlnu nevole a bojkotu, který by to vyvolalo. Jak ti někdo může přikazovat něco takového! Jak tě někdo může nutit lézt do studené vody!

A proč se nebouříme stejnou měrou proti nesvobodě v očkování? Protože na povinnost a nesvobodu v očkování jsme zvyklí. Už je to pod naší rozlišovací schopností. Sami jsme jako děti povinným očkováním prošli a dost pravděpodobně jsme byli těmi, kdo nechali očkovat své děti. Proto očkování necítíme tak silně jako něco, kde jsou omezována naše práva a svobody. I když je to ve skutečnosti stejné, jako kdyby ti někdo přikázal se otužovat.

Také se tu silně promítá fakt, že zdravotníci požívají velké autority a situace ohledně očkování, jeho vhodnosti a účinnosti je pro mnoho lidí velká neznámá. Proto si většina lidí nedovolí vůbec v sobě zpochybnit fakt, že by očkování nebylo tím nejlepším řešením pro všechny.

Ekonomické a mocenské zneužití

A teď si představ situaci, že by se stalo, že by někdo chtěl vládního nařízení o otužování ekonomicky nebo mocensky využít. Vytvořil by nařízení, že je každý občan této země povinen 3x za zimu vlézt ne do jakékoliv studené vody, ale do bazénu se studenou chlorovanou vodou.

Jakákoliv studená voda je v zimě k dispozici každému celkem bez nákladů, a proto nenese potenciál ekonomického nebo mocenského prospěchu. U chlorovaného studeného bazénu je to však jinak. Je ale potřeba vytvořit zdání, že takovéto opatření je všeobecně prospěšné. Proto by bylo toto nařízení zdůvodněno tím, že chlor zabrání šíření infekcí ve vodě.

Co všechno by se stalo

A hned by tu byla obrovská poptávka po bazénech, po chlorové chemii do bazénů, vytvořilo by se nové odvětví, kde by vyrostla síť veřejných nebo soukromých otužovacích bazénů, kam by lidé museli chodit v situaci, kdy by neměli možnost mít svůj vlastní bazén.

Narostly by zisky a mocenské výhody těch nahoře. A co by se ještě stalo? Lidé by kupovali bazény, které by většinu roku nevyužívali. V důsledku by se vyrábělo zboží, které by bylo nevyužívané, a tedy by se mrhalo zdroji. Kupovala a spotřebovávala by se bazénová chemie, která by zatěžovala přírodu.

Mrhalo by se zdroji a poškozovalo by se naše životní prostředí jen proto, aby bylo naplněno vládní rozhodnutí, a aby byly naplněné něčí kapsy, účty nebo ambice. A přitom by toto řešení přineslo globálně více škody než svobodnější řešení v podobě jakékoliv studené vody. Pak by se lidi mohli koupat v řekách, rybnících a jezerech nebo doma ve vanách. Ale to by nepřineslo žádné zisky ani výhody těm nahoře. 

Člověk pod dohledem

A kdyby chtěli ti nahoře ještě více posílit svou moc, vytvořili by registr, kde by muselo být zapsáno a tedy ověřeno, že každý člověk skutečně minimálně 3x za zimu do studené vody vlezl. To by ovšem znamenalo konec domácímu "svobodnému" otužování. Všichni by museli přijít do nějaké instituce, která by byla pro tento účel vytvořena. Do instituce, kde by byl člověk pod dohledem. Zdůvodnilo by se to tím, že je tím zajištěna zdravotní pomoc pro případ, že by měl někdo zdravotní komplikace při ponoru do studené vody. Třeba nějaký kardiak.

Vytvářela by se další a další kontrola, další a další instituce, nařízení, pravidla, stále silnější nesvoboda. Ti, kteří by se bouřili proti takovémuto řádu, by byli perzekuováni, znevýhodňováni a bylo by proti nim bojováno mnoha způsoby.

Tohle se tu už dávno děje

Zdá se ti to jako sci-fi? Ale tohle se tu už dávno děje. Třeba právě v souvislosti s očkováním.

Očkování proti Covidu je asi takové řešení jako otužování v chlorovaném bazénu.

A přitom jednodušší, levnější, ekologičtější a bezpečnější je koupat se v takové vodě, kterou si člověk sám zvolí a která je mu přirozeně dostupná. Ale ani otužování touto formou nelze považovat za bezpečné a účinné pro všechny. Jsou tu lidé, kterým by takovéto nařízení způsobilo újmu. Lidé, pro které tato forma otužování není bezpečná a proto ani vhodná.

Direktivní způsob péče o zdraví je medicínou středověku

Možná už sám vidíš, že není možné k péči o lidské zdraví přistupovat direktivním způsobem. Formou nařízení a silných dobrovolně povinných doporučení. Vždy tu bude někdo, koho takové nařízení poškodí.

A už vůbec není možné někomu upírat jeho práva a svobody jen proto, že volí jinou cestu než tu obecně doporučovanou. Kdo může sám sebe pasovat do role rozhodčího, který dokáže zhodnotit všechny faktory a rozhodnout v nejvyšším zájmu daného člověka? Nikdo takový na světě není.

Proto jen každý sám za sebe může rozhodovat o tom, jakým způsobem se svým zdravím naloží. Zda se nechá očkovat či zvolí jiné cesty.

Cost - benefit

Pokud prvním přikázáním lékaře je Primum non nocere (v první řadě neškodit), není možné pracovat pouze se souhrnnými daty a aplikovat je na každého v naději, že zrovna tento konkrétní člověk bude tím, kdo takovýmto přístupem nejen že nebude poškozen, ale že z takovéhoto přístupu bude benefitovat.

Dnes se medicína dostává do pasti průzkumů, výzkumů, studií a čísel, která mají svou silnou váhu, ale v konečném důsledku vedou k tomu, že se méně zvažuje konkrétní cost - benefit u každého jednotlivého člověka.

Proto nejpřirozenější, nejbezpečnější a zároveň nejlevnější je pečovat o své zdraví vlastními silami a různými přirozenými způsoby posilovat imunitu. Takovými způsoby, které si daný člověk sám vybere a zvolí podle svého zdravotního stavu a dalších důležitých faktorů a kritérií.

Poškození jednotlivce v zájmu skupiny

Není etické ani legitimní počítat s tím, že v zájmu skupiny bude nevyhnutelně poškozen jednotlivec.

Proto není možné dělat paušální rozhodnutí nebo doporučení, která omezují svobodu jednotlivce a která ho mohou ve výsledku poškodit.

Celoplošné očkování jako mrhání zdroji

Povinné celoplošné očkování je v globálním pohledu navíc mrhání zdroji. Zdroji nutnými k vývoji, výrobě, distribuci, skladování a aplikaci vakcíny, řešení komplikací a spojenými náklady.

Povinné celoplošné očkování je v nadhledu poškozováním zdraví. Poškozování zdraví tím, že se péče o zdraví a zdravou imunitu společnosti zredukuje na vpíchnutí očkovací látky. Tím je jaksi splněn účel, je učiněno zadost a více se neděje.

Byznys kolem vakcín a jeho dopady

Ještě cítím jako důležité tu zmínit, že se kolem vakcín točí obrovský byznys. A kolem vakcín proti Covidu obzvláště. Je tu celosvětová poptávka a trh obsadí ti, kdo jsou nejrychlejší. Vakcíny byly vytvářeny pod časovým tlakem, to je nepochybné. Ať už byl motivem zúčastněných vědců čirý altruismus či tam hrály roli i jiné důvody.

Navíc kolem vývoje, výroby a distribuce vakcín se dějí obrovské finanční toky. A čím větší finanční toky někde jsou, tím více stoupá pokušení některých zúčastněných něco někam odklonit nebo něco nějak upravit. 

A jde tu i o to, že je nepochybné, že vakcíny jsou v kontextu státních zakázek obchodní artikl.

Vnímám, že v kontextu miliardových investic a miliardových zakázek se kdekoliv v tomto řetězci může stát, že nejvyšší prospěch očkovaného se trochu upozadí za jinými zájmy. Nechci tu vytvářet nějaké konspirační teorie, tohle je však hledisko, které je také nutné v souvislosti s očkováním proti Covidu vnímat.

Hra se zdravím a životy

Nabízí se tu otázka: Je naprostá ignorace jiných způsobů posílení imunity občanů této země jen nevědomostí? Nebo je to hra se zdravím a životy, která přináší prospěch některým z těch, kteří nám tu vládnou? 

Snahy jdoucí proti životu

Také cítím jako důležité tu zmínit, že snaha o vymýcení nějaké infekce je snahou jdoucí proti životu.

Infekce jsou nezbytnou součástí našich životů stejně tak, jako třeba kyslík. Infekce jsou mechanismem života, který posiluje ty, kteří jsou ještě posílení schopni a zabíjí ty, kteří se již posílit nedovedou. Je to určitý selekční tlak, který tu je od počátku věků. A je tu proto, že je nesmírně důležitý. Důležitý pro zachování života jako takového.

Nemá proto smysl likvidovat infekce, které jsou silou přírody, jež nás tímto mechanismem vede do většího spojení se životem, a která takto probouzí síly těla i ducha. A protože tento mechanismus je nesmírně důležitý, tak pokud nějakou infekci vymýtíme, objeví se jiná, nová.

Už se nám to podařilo a nová metla lidstva

Už se nám podařilo některé infekce vymýtit. Třeba pravé neštovice způsobené virem Variola. Roku 1980 byly WHO prohlášeny za vymýcené. Jaká zvláštní souhra, že se v 80. letech začíná šířit virus HIV způsobující AIDS. Jako nová metla lidstva.

Nechci tu naznačovat, že by snad bylo lepší nechat umírat miliony lidí na pravé neštovice. To rozhodně ne. Uvádím to tu proto, abych ukázala, že jsou tu i jiné souvislosti, které je potřeba vnímat.

Proč lidstvo potřebuje metly

Třeba to, že lidstvo infekční metly potřebuje. Proto, aby neprospalo své životy. Aby tu byly mechanismy, které lidi probouzejí k životu a žití. Mechanismy, které lidi vyvádějí z instantního pohodlí a z iluze předvídatelnosti a bezpečí. Mechanismy, které lidi přivádějí do skutečného života, který je syrový, nepředvídatelný a ve své podstatě nebezpečný, ale zároveň proto intenzivní a krásný.

Závěrem

Proto přijměme, že tu Covid prostě je a bude. Můžeme se na něj dívat jako na virus, který nám přišel mnoho ukázat a mnoho nás naučit. A je jen na nás, zda si z něj uděláme pomocníka nebo nepřítele.

Aktualizace článku k 2.3.2021:

Mrkni i na článek Co nám vláda tají??? na blogu MUDr. Hnízdila. Najdeš tam mozaiku názorů českých medicínských odborníků, kteří situaci vidí podobně jako já.

Nebo na článek Svět se dal do pohybu. Ledy se lámou. Je to otevřený dopis belgických lékařů a zdravotníků, který ti také doplní názorovou mozaiku. A i když článek ukazuje situaci v Belgii, většina informací je aktuální i pro nás. Ukazuje navíc, že se tu jedná o celosvětovou cílenou desinformační kampaň a bezprecedentní omezování lidských práv a poškozování.

Mé vyjádření k tomuto:

Kladu si otázku: "Kdo tu tahá za nitky? Jak je možné, že vlády mnoha zemí celého světa jedou tu stejnou poškozující cestu? Tato situace poukazuje na to, že vlády mnoha zemí mohou být jen výkonnými složkami mocných zájmových skupin, které stojí záměrně v pozadí. A nebo jsou vlády téměř celého světa tak prohnilé, že jedou po lince vlastních sobeckých mocenských a ekonomických zájmů na úkor většiny lidí této planety."

K tématu

Doporučuji tvé pozornosti zejména:

Odborné stanovisko ukazující nebezpečnost vakcín proti viru - výstup odvážných lékařů a vědců

Videa: jsou řazena od nejstaršího

Video o současném dění kolem viru, očkování a pravděpodobném vývoji situace - důležité skutečnosti a to, jak můžeš situaci zlepšit i ty sám

Video O zpronevěře současné medicíny v souvislosti s virem - o roli medicíny, očkování a absurditě současného stavu

Video Proč sílí kontrola kolem viru - o příčině rostoucí kontroly, omezování svobody a věcech v pozadí

Video Jak je to s rizikem infekce a těžkými průběhy nákazy - kdy vzniká infekce

Video Jak graduje situace kolem viru a očkování - aktualizované informace a proč je potřeba varovat očkované před dalšími dávkami očkování

Video Skrytá cenzura na YouTube

Video Proč je důležité šířit informace a výzva všem probuzeným - proč budhovský přístup nestačí

Články:

Téma Covid - proč s námi vláda cvičí - co vláda dělá a proč a jak můžeš situaci zlepšit i ty

Trochu jiný pohled na očkování proti Covidu - očkování jako jedna z cest a hlubší pohledy

Absurdity očkování proti Covidu - nedůvěra v přirozené síly a jak by to mělo být

Kardinální protimluvy očkovací propagandy - aplikace elementární logiky ti ukáže to zásadní

Jak se chránit před Covid - přirozené cesty k silné imunitě a hlubší pohled na infekci

Proč je infekce strachem horší než infekce Covidem - o úloze strachu v souvislosti s infekcí a imunitou

Proč je plošné testování dětí i dospělých nesmyslné a škodlivé - jak se postavit k nařízenému testování