Nemusela jsem rozbíjet atomy ani studovat kvantovou fyziku, abych zjistila, co je nejmenší částicí hmoty. Stačilo hluboce vhlédnout do podstaty Vesmíru a hmoty jako takové. A co je tou nejmenší částicí? Hned uvidíš. Nebudu tě totiž napínat a vybalím to už na začátku.
Kvarky, leptony a bosony? Ale kdeže.
Kvarky, leptony a bosony. To jsou názvy nejmenších částic hmoty dle vědců, kteří štěpí hmotu. A mohou štěpit pořád a neustále. Mohou stále přibývat "nové" částice. Může jich být miliony různých, s různými označeními, a přeci je to stále jedna a tatáž částice respektive vlnění.
Je to FOTON
Foton je totiž tou jedinou a nejmenší částicí hmoty.
A jak jsem na to přišla? Prostě to do sebe všechno dokonale zapadá. A nejsem jediná, kdo došel k takovémuto závěru. Nedávno jsem měla klienta s velkými dary, který také bádá na vlastní pěst. Používá úplně jiné cesty a došel k úplně stejnému závěru.
Zdůvodnění
Pokusím se ti ukázat, jak jsem k tomu dospěla a ukázat ti, jak to je.
Na počátku bylo světlo, říká se a traduje. A jak pravdivé to je. Světlo, které bylo na počátku všeho. Světlo, které je čistým vědomím. Světlo, které je láskou. Světlo, které je tvořeno fotony.
To božské vědomí stvořilo svět. Ze sebe. Z fotonů. Z toho, čím bylo a čeho mělo k dispozici. Bylo fotony a mělo k dispozici fotony.
Přeměnilo fotony na hmotu. Jak přesně, to ještě nevím, ale vím, že to bylo silou lásky a záměru, která způsobila změnu frekvenčních charakteristik fotonů takovým způsobem, že se tyto energeticky plné fotony staly energeticky prázdnějšími, zpomalily se a tím "ztuhly ve hmotu". Lépe a názorněji to v tuto chvíli nedokážu vyjádřit.
Jinak by nebylo možné, aby byl stvořen svět. Svět nemohl být stvořen z ničeho jiného než ze světla, respektive z fotonů, protože mimo světla na počátku nic jiného nebylo.
Jak je to s jemnou a hrubou hmotou
Co je jemnohmotné
To, co je takzvaně jemnohmotné, je to, co je našimi běžně citlivými přístroji neměřitelné. Je to tvořeno fotony, které si do značné míry zachovaly své původní charakteristiky. Fotony, které jsou energeticky plné a jsou tudíž rychlé.
Sem patří například aura člověka, zvířat, rostlin... Sem patří například telepatická komunikace, ale i emoce a pocity. Snad každý, mimo skutečně vysoce poškozených psychopatů, někdy cítil radost a smutek, lásku a nenávist, důvěru a strach, ... Tyto pocity existují a jsou přitom jemnohmotné.
Možná jsi někdy cítil z nějakého člověka láskyplnou hřejivost. Ta je také jemnohmotná, tvořená fotony.
Co je hrubohmotné
To, co je hrubohmotné, je to, co je měřitelné běžně citlivými měřidly a můžeme si na to takzvaně sáhnout. Skála, voda, půda, strom, pes, lidské tělo, lampa, stůl, koberec, železná tyč.
Je to tvořené fotony, které mají změněné vibrační charakteristiky takovým způsobem, že jsou energeticky prázdnější, tedy pomalejší než původní energeticky plné fotony světla.
A protože jsou fotony hmoty energeticky prázdnější, proto samy o sobě tolik nezáří, ale projevují se tak, že je vnímáme jako hmotu a ne záření nebo vlnění.
Jak je to s energeticky plným a prázdným
Příklad č.1
Představ si kus železa a kus dřeva.
Sáhneš si na železo za běžné teploty. Co cítíš? Je hodně tvrdé a studí. Železo je totiž hodně energeticky prázdné. A protože je mezi energetickým stavem železa a tvého těla velký energetický gradient, železo do sebe nasává tvoje fotony a tím tě ochlazuje.
Sáhneš si na dřevo za běžné teploty. Co cítíš? Je měkčí než železo a téměř nestudí. Dřevo je sice energeticky prázdnější než ty, ale není tak prázdné jako železo, tedy je mezi tebou a dřevem menší energetický gradient, a proto dřevo nevnímáš jako studivé. Dřevo z tebe netahá fotony takovou měrou jako železo.
Příklad č. 2
A teď si vezmi, že bude horký slunečný den a na střeše bude kus železa a kus dřeva (např. železný plech a dřevěné obložení na střeše).
Sáhneš si na železo a ono pálí. A proč pálí? Protože zvýšeně akumuluje fotony ze slunečního záření díky své energetické prázdnosti. Díky tomu gradientu, který je mezi fotony slunečního záření a fotony železa.
A teď si vezmi kus dřeva na stejné střeše. Sáhneš si na dřevo a zjistíš, že zdaleka tolik nepálí. A proč tolik nepálí jako železo? Protože dřevo je energeticky plnější a tolik neakumuluje fotony ze slunečního záření. Mezi fotony slunečního záření a fotony dřeva není tak velký energetický gradient.
Závěr číslo 1
To, co je hustší a tvrdší hmota, je energeticky prázdnější než to, co je méně hustá a měkčí hmota.
To, co vnímáme jako pevné, plné a tvrdé (železo), je energeticky prázdnější.
To, co vnímáme jako měkké až nehmatatelné a prázdné (vzduch), je energeticky plnější.
Naše smysly totiž primárně reagují na energie a jejich frekvence. A to, co má nižší frekvence, vnímáme jako pevnější než to, co má vyšší frekvence.
Příklad č. 3
V noci spíš pod přikrývkou z peří a vzduchu nebo z vlny a vzduchu nebo z dutých vláken a vzduchu apod. Nikoho nenapadne si dát do postele přikrývku z železného plechu.
Peřina je energeticky plnější, a proto z tebe netahá tolik fotonů jako třeba železo. Ty se díky tomu tolik neochlazuješ a jsi schopen si udržet tělesnou teplotu i v chladnu a s minimem pohybu, tedy během spánku. Peřina není vodič tepla, ale spíš izolant.
Závěr číslo 2
To, co je energeticky plnější, lépe izoluje před chladem, protože samo neodebírá tolik fotonů z okolí. Bývají to hmoty, kde je hodně vzduchu, vzduch je totiž energeticky plnější substance.
To, co je energeticky prázdnější, před chladem neizoluje a samo ochlazuje, protože odebírá fotony z okolí.
Příklad č. 4
Představ si, že je hodně chladný podzim a ty jsi v místnosti, kde se ještě netopilo. Cítíš, jak se do tebe dává chlad. Pokud jsi vnímavější, cítíš, jak z tebe ty studené zdi tahají teplo, tvé fotony, a tím tě ochlazují.
A teď si představ, že v té místnosti hořel pár hodin v krbu oheň a už je místnost vyhřátá. Zdi už do sebe naakumulovaly dostatek fotonů, a proto je z tebe neodebírají a ty se cítíš příjemně.
Závěr číslo 3
To, co je energeticky prázdnější, sice ochlazuje, ale zase má o to větší schopnost akumulace tepla - fotonů. A když do sebe naakumuluje dost fotonů, přestává ti je odebírat a dokonce tě může i hřát. Třeba kovový radiátor.
Proto v domech se silnými plnými zdmi déle trvá, než se prohřejí a déle trvá, než vychladnou. Klima uvnitř nich je stálejší.
Příklad č.5
Představ si oheň. Svítí. A hřeje nebo pálí. Podle toho, jak blízko jsi.
Oheň je totiž energeticky plný a díky tomu nás může hřát. Předává nám své fotony. A je tak plný, že může i pálit a ničit, když je ho moc. Oheň je tekutá plazma, jak se říká. Nemůže být tvrdý a pevný, protože není energeticky prázdný, je energeticky plný.
Příklad č. 6
A teď si vezmi, že z energeticky prázdného železa uděláme železo energeticky plnější. A jak to uděláme? Dáme ho do ohnivé pece. Oheň je totiž plný fotonů. Oheň je energeticky plný, jak už jsme si řekli výše. A v peci předá své fotony železu, které tím ohřeje a zároveň roztaví.
Roztavené železo je tekuté, nesmírně horké a září. To proto, že díky své energetické prázdnotě dokáže pojmout obrovské množství fotonů, které změní jeho skupenství a vlastnosti.
Roztavené železo je energeticky plnější, tuhé železo je energeticky prázdnější.
Závěr číslo 4
To, co je pevnější hmota, je energeticky prázdnější.
To, co je tekutější hmota, je energeticky plnější.
Příklad č. 7
A teď si vezmi třeba dřevo. Je možné roztavit dřevo? Není. Dřevo prostě shoří. Protože je energeticky mnohem plnější než železo, a proto nedokáže akumulovat samo do sebe tolik fotonů. V okamžiku, kdy přestane být schopno pojímat fotony ohně, začne hořet.
Závěr číslo 5
To, co je energeticky prázdné, lze ohněm roztavit.
To, co je energeticky plné, nelze ohněm roztavit.
Příklad č. 8
Možná si pamatuješ na učivo základní školy, kde jsi se učil, že částice teplejších objektů kmitají rychleji než částice studenějších objektů.
To, co je teplejší, je totiž energeticky plnější. Fotony kmitají rychleji.
To, co je studenější, je energeticky prázdnější. Fotony kmitají pomaleji.
Můžeš to uvidět i na tuhém a roztaveném železe.
Závěr číslo 6
To, co je teplejší, je energeticky plnější.
To, co je studenější, je energeticky prázdnější.
Příklad č. 9
A teď pojďme k člověku.
Zkus si vybavit jednoho člověka, takového, který je takzvaně chladný nebo studený jak led. Někdy se říká, že je to studený čumák. Někdy je takový člověk i pichlavý nebo tvrdý. Možná nějaká odměřená úřednice nebo učitelka? Možná nějaký tvrdý šéf, který po tobě chce jen výkon?
A zkus si vybavit jiného člověka, takového, který je zářivý a má v sobě určitou hřejivost. Možná tvoje maminka, když tě láskyplně držela v náručí a zářivě se na tebe dívala, plná lásky k tobě?
Vnímáš ten rozdíl mezi těmito lidmi? Už samotný popis, který jsem použila mluví za vše.
Studený člověk je energeticky prázdný. Není ti s ním příjemně. Cítíš tam zeď, chlad, stažení, překážku, tvrdost.
Hřejivý nebo vřelý člověk je energeticky plný. Je ti s ním příjemně. Cítíš tam uvolnění, teplo, přijetí, přitažlivost.
Příklad č. 10
Starší lidé chodí často i v parném létě v teplých bundách, nechápeš, jak jim nemůže být horko.
Děti a mladí lidé často i v chladnu nepotřebují zdaleka tolik oblečení, jak je obvyklé.
A čím to je?
Starší lidé jsou často už tak energeticky neprůchodní, stažení a prázdní, že se nedokážou zahřát ani v létě.
Děti a mladí lidé jsou ještě energeticky průchodní, uvolnění a plní, a tak je jim teplo i v chladnějším počasí.
Závěr číslo 7
Uvolněný člověk je energeticky plnější než stažený a sevřený člověk.
Člověk s otevřeným srdcem je energeticky plnější než člověk se srdcem zavřeným.
Příklad č. 11
Pojďme si teď vzít na paškál barvy. Jistě víš, že to, co vidíme jako červené, ve skutečnosti červené spektrum neobsahuje, pouze červené světelné spektrum odráží. Proto jako červený objekt vnímáme ten, který odráží červené světelné spektrum.
Stejně tak jako bílé vnímáme to, co odráží všechny složky světla. Jako černé vnímáme to, co pohlcuje všechny složky světla.
A proč černé pohlcuje všechny složky světla? Protože černé je energeticky prázdné. Díky tomu jsou v létě černé objekty mnohem více rozpálené než bílé objekty. Využívá se toho v rámci cíleného ohřívání nebo ochlazování nejrůznějších ploch a objektů.
Závěr číslo 8
To, co je tmavší a černější, je energeticky prázdnější.
To, co je světlejší a bělejší, je energeticky plnější.
Závěrem
Dala by se najít určitě i řada dalších příkladů, na kterých bys mohl uvidět, že hmota je skutečně energeticky prázdnější. A možná, že ses dokonce otevřel i tomu, že je složená z fotonů.
Vědci by mohli napřít své síly konstruktivnějším směrem než neustále pitvat hmotu na nejmenší částice.
Protože vždy záleží na tom, jakým způsobem tu danou hmotu pitvají. Tím ovlivňují samotný výsledek a výstup svého bádání.
Navíc každý prvek dané hmoty má své jedinečné frekvenční charakteristiky.
A když budeme důslední, z podstaty nemůžeš najít nebo získat nikde na světě dva naprosto stejné kousky jakékoliv hmoty. I proto, že fotony hmoty reagují na záměr, myšlenku, emoce, energie místa a další energie, kterým byly vystaveny.
Protože i to, co vidíme jako pevné, nehybné a mrtvé, je neustále v pohybu a velmi živé. A každý kousek hmoty má své vlastní vědomí.
Závěr číslo 9
I nehybná hmota je živá a reaguje na energie. Má totiž své vlastní vědomí.
Pozn.: tento článek si nedává za úkol být dokonale přesným, pouze ti na názorných příkladech ukázat hlubší podstatu hmoty a toho, jak my ji vnímáme.
Mé poznání v oblasti hmoty není konečné a jistě se bude ještě prohlubovat. Věřím, že i tak jsem ti možná ukázala něco nového, co tě může obohatit. A možná jsi spatřil i to mystérium, že velmi často věci vnímáme právě opačně, než jaká je jejich skutečná podstata. Např. že to, co je prázdné, vnímáme jako plné apod.
