Bezpohlavnost, tantra a přirozená sexualita 

 29 března, 2021

Ariel Rea

Proč ti cesta bezpohlavnosti brání v materializaci tvého potenciálu? A proč tantra nemusí být vždy tím nejlepším nástrojem? Na tyto otázky tu teď najdeš odpověď.

Síla spojení s fyzickým tělem

Tvé ženství nebo mužství je zdrojem tvé síly, protože je spojené s fyzickým tělem, do kterého ses zrodil. 

Skutečná síla do tebe vstupuje vždy jen skrze tvé fyzické tělo, tehdy, když jsi s ním dostatečně spojen.

Tehdy, když se se svým pohlavím identifikuješ a jeho principy a kvality žiješ. Tak to prostě je.

Bezpohlavnost tě vzdaluje cíli

V duchovních kruzích vnímám určitou tendenci mířit k bezpohlavnosti, která ovšem kopíruje tuto tendenci v dnešní široké společnosti. Jinak by nikdo nemohl vymyslet třeba unisex spodní prádlo. To je však jen vrchol ledovce. 

Sice všude vidíš nahotu a sex, ale mužsko-ženská polarita se z našich životů vytrácí. A přitom je to tak krásná síla. Síla, díky níž vzniká a je tvořeno mnoho krásného a cenného.

Pokud míříš skutečně sám k sobě, k seberealizaci, k materializaci své duše, cesta bezpohlavnosti tě tvému cíli vzdaluje. Je skutečně velmi potřeba nořit se do principů a kvalit svého pohlaví. 

Protože jen ve svém těle můžeš stát nohama na zemi a mít zároveň hlavu v oblacích. Jen tak můžeš mířit k realizaci svého potenciálu, protože k tomu je potřeba co největší soulad. A pokud nežiješ své ženství či mužství, nežiješ svou přirozenost. A když nežiješ svou přirozenost, nemůžeš být v souladu.

Proč duše není zcela bezpohlavní

Proto i když duše je v principu bezpohlavní, tak bytost žijící lidský život vždy přebírá a žije kvality svého pohlaví. Svého při-rození. Toho, co je nám dáno titulem našeho zrození. Toho, co je nám při-rozené.

Jsou tu však určité kvality, které se silně otiskují do duše při jejím prvním vtělení. Při prvním vtělení, ve kterém si nová, v tuto chvíli ještě indiferentní lidská duše vytváří svou individuální lidskou identitu. Kvality, které se odvíjejí právě od toho, zda je jejím prvním životem život muže nebo ženy.

Duše sice je v principu bezpohlavní, ale není zcela bezpohlavní. Má v sobě znatelný otisk pohlaví svého prvního lidského života. Tento otisk směruje a ovlivňuje její vývoj i její životy další.

A může být jedním z důvodů, proč někteří lidé potřebují v oblasti ztotožňování se se svými ženskými nebo mužskými principy pracovat více než jiní. Tehdy, když žijí život opačného pohlaví než toho, co mají nejsilněji otištěné ve své duši.

Toto dokonce může být vysvětlením transsexuality. Jevu, kdy se jedinec ženského nebo mužského pohlaví svou duší silně cítí být pohlavím opačným, než do jakého se zrodil.

Proč tu bují bezpohlavnost - církevní formování

Jako jednu z kořenových příčin, která stojí za tím, že v oblasti duchovního růstu je tendence směřovat k bezpohlavnosti, vnímám to, že jsme byli po staletí masírování církvemi. Církvemi, které potlačovaly sexualitu, aby byli lidé snadněji manipulovatelní. Protože ten, kdo nežije svou přirozenost, se sám sobě vzdaluje, a proto tak snadno nerozpozná formování a manipulaci. A mocipáni minulosti toto moc dobře věděli.

Sexualita je totiž obrovský dar a mocný zdroj síly. Je to jeden z největších darů naší hmotné existence. Přináší nádherné prožitky, když se energie muže a ženy potkají a vzájemně se uvádějí do pohybu. Když se milování děje z lásky. Tyto prožitky jsou tím, co nás vyživuje a posiluje.

Sexualita pak je tím, co nás přivádí do těla, do přítomného okamžiku a do naší síly.

Proč tu bují bezpohlavnost - odpojení a vyčerpání

Možná si všímáš, jak jsme dneska obecně velmi silně odpojeni sami od sebe. Od své duše i od svého těla.

Svou pozornost čím dál tím více směřujeme mimo sebe. Třeba do virtuálního světa. Sledujeme druhé lidi a přitom stále méně sledujeme sami sebe. Svůj vlastní život. Své potřeby a touhy.

Jsme k sobě málo vnímaví a málo laskaví. Mrháme svými životními silami v touze podávat maximální výkony, pachtíme se za pochybnými cíli a tím se ničíme. Málokdo dnes ve svém životě prožívá lehkost a radost. A radost vždy vyvěrá z lehkosti. 

Radost a její role

Jsme nastaveni k tomu, abychom v životě prožívali radost. Radost k životu nutně potřebujeme. Jenže jí nemůžeme dosáhnout. Můžeme jí pouze vytvořit vhodný prostor.

Radost nás spojuje se životem, s existencí. Radost nás vyživuje. Bez radosti se stáváme prázdnými a podvyživenými. Bez radosti slábneme a odpojujeme se od sebe.

Všimni si, jak jsou děti radostné a spojené se životem. Ještě se od sebe a od života neodpojily.

Všimni si, jak jsou zvířata radostná a spojená se životem. Psi, když si hrají nebo mají možnost volně se rozběhnout. Kočky, které si hrají s ulovenou myší nebo třeba papírkem na provázku. I všechna další zvířata. Radost a hra je tím, co je vyživuje. A my to máme stejně.

Vyčerpání

Ždímeme svá fyzická těla, abychom z nich dostali to, co chceme. Ždímeme z nich sportovní výkony, ždímeme z nich pozátěžové endorfiny, ždímeme z nich orgasmy. Vůbec se neptáme svých fyzických těl, co jim prospívá. Nejsme nastaveni je vnímat a dávat jim to, co skutečně potřebují.

Proto tu bují bezpohlavnost. Vyčerpaná těla a prázdné duše nemají co dávat. Proto se sexualita vypíná. Je vypnutá, protože jsme málo v těle na to, abychom ji prožívali. A jsme prázdní natolik, že v sexuálním spojení ani nemáme co dát.

V prostředí, kde ve své podstatě v tuto chvíli hlavně bojujeme o holé přežití, je sexualita trochu jako luxus. Je u mnoha lidí vypnutá.

Jak z toho ven

Je potřeba začít se vracet k sobě. Začít vnímat své duševní i fyzické potřeby.

Přestat se řídit zavádějícími mýty o tom, co je pro nás zdravé nebo prospěšné. Není jedna cesta pro všechny. A není ani jedna cesta pro tebe v různých životních obdobích.

Vše se utváří každým okamžikem nové. Ty sám jsi každým okamžikem, každou vteřinou stále nový. To, co ti prospělo včera, nemusí ti prospět dnes. Jen tvé vnitřní signály jsou tím, co tě bezpečně vede.

Můžeš v sobě začít pěstovat vnímavost vůči svým vnitřním signálům. Tím, že si jich budeš všímat a budeš je následovat. Tehdy se budeš spojovat se svou vnitřní moudrostí.

Proč tu bují bezpohlavnost - nepřijetí naší fyzické přirozenosti a strach ze života

Holíme si svá pohlaví. V těch nejhlubších vrstvách je to návrat do dětství, do doby, kdy naše pohlavní identita ještě není plně vyjádřená.

Nosíme unisex oblečení. Tak, aby se smazal rozdíl mezi mužem a ženou.

Bojíme se života, fyzičnosti a živočišnosti. Likvidujeme bakterie a viry, likvidujeme přirozená prostředí, likvidujeme život, likvidujeme sami sebe.

Nepřijímáme svou sexualitu, protože ta je hodně živočišná. Máme ji zavřenou, potlačenou a odpojenou, protože s ní nemůžeme navázat spojení, když ji odmítáme.

Sexuální energie, která se nemůže projevovat přirozeně, pak vyvře nějakým jiným způsobem. Proto tu bují nejrůznější sexuální odchylky, úchylky, závislosti a perverze. BDSM, kybernetický sex, pornografie a závislost na ní, pedofilie...

Jak z toho ven

Cestou zpět z tohoto je vypuštění strachů ze života a žití. Přijetí života a jeho nespoutanosti a nepředvídatelnosti. Přijetí svého těla a jeho živočišného původu. Přijetí vlastní sexuality a její očištění. Žití své přirozenosti.

Sexualita je nástrojem růstu

Sexualita není jen zdrojem potěšení a prožitků, které nás sytí a vyživují. Sexualita je obrovsky silný nástroj skutečného růstu. Když je žitá přirozeně a ve svobodě, silně zakotvuje a zároveň je podhoubím dalšího rozvoje.

Propojení spirituality a sexuality

Proto se sebou můžeš pracovat nejen v oblasti spirituality, ale i v oblasti sexuality. Ve skutečnosti totiž nelze spiritualitu a sexualitu oddělit. Obé je jedním. Protipólným projevem toku životní energie. Energie, která do našeho těla vstupuje hlavně v oblasti našeho pohlaví, a pak míří vzhůru, do čaker spojených se spiritualitou.

Sexualita je kotvou

Tím silnější a tím krásnější kotvou, čím více se ti daří rozpouštět své vnitřní překážky vůči ní. 
Čím více se ti daří zbavovat se studu, strachu, nejistoty, pocitů nepatřičnosti, i zranění v této oblasti.
Čím více se ti daří zbavovat se představ o tom, jak má sexualita a milování vypadat nebo probíhat. 
Čím více se ti daří rozpoznávat a žít své skutečné potřeby v této oblasti.
Čím více se ti daří nořit se při milování do těla, do prožitků a přítomného okamžiku.
Čím více se ti daří nelpět na vyvrcholení. K tomu najdeš více v článku Proč se vyplatí nelpět na vyvrcholení.


Pokud toužíš po krásném a intenzivním milování, skutečně stačí, když půjdeš cestou přijetí, nelpění a přirozenosti. A nejen že to stačí, z mých zkušeností je to to nejlepší, co můžeš udělat.

Proč tě tantra může vzdalovat tvému cíli

Nemusíš studovat a praktikovat tantru nebo jiná učení. Ve skutečnosti tě mohou tato učení tvému cíli vzdalovat. Tantra totiž kultivuje sexualitu. Když však něco kultivuješ, znamená to, že to předěláš, aby to nebylo takové, jaké to přirozeně je. Nějak to "vylepšíš". Vdechneš tomu nějakou cílenou podobu, formu.

Přirozené milování je jako divoký les. Tantra je jako městský park.

V divokém lese vše žije a roste svobodně, divoce a nespoutaně. Obsah je tím hlavním. Divoký les je proto bujný a plný síly.

V parku je vše uhlazené, ostříhané a upravené. Najdeš tam cestičky, lavičky, anglické trávníčky, okrasné stromy a keře. Všechno je tam takové umírněné a i trošku spoutané. Forma je tím, co je v popředí.

Přirozené milování je jako divoký les

Tantra je jako městský park

Po jakém milování toužíš?

Je možné, že toužíš po milování, které bude takovým městským parkem. Pak může být tantra nebo jiné učení tvou cestou nebo cílem.

Ale možná po takovémto milování netoužíš. Možná toužíš po milování, které je svobodné a nespoutané. Které je divoké jako příroda. Někdy důrazné a naléhavé a jindy něžné, jemné a pomalé. To všechno je totiž divokost.

Divokost není zběsilost nebo hrubost. Divokost je žití v rytmu života, žití ve svobodě, nespoutanosti a přirozenosti.

Po jakém milování toužíš?

Tantra je řízené cvičení

Pokud sám se svým dechem cíleně pracuješ se záměrem rozhýbat svou energii a prožívat intenzivnější sexualitu, není to špatně. Věz však, že můžeš jít dál. Za to. 

Tantrické praktiky mohou být cestou, můstkem. Ale mají svá omezení a svůj strop. Způsobený tím, že je to prostě řízené cvičení. 

Co s tím?

Postupně můžeš zanechávat snahy o řízení tvého dechu, potažmo tvé energie a odevzdat se čisté existenci, která nejlépe ví. Čím více bude tvé vědomí rozvinuté a zároveň zakotvené ve tvém těle, tím ti to půjde snadněji. Čím více budeš spojen se svým tělem, tím více bude tvůj dech pracovat pro tebe.

Tantra jako cesta dosahování

Tantra je ve své podstatě o kultivaci životní síly, sexualitu nevyjímaje.

Mnozí ji však praktikují  a někteří dokonce učí! s cílem dosahovat. Našla jsem tu tantrický web pro ženy, který jede na výkon a dosahování cílů, v tomto případě dosahování nejrůznějších orgasmů.

Žena tam dostane návod, jak má se sebou zacházet, aby došla orgasmu. Jak má dýchat, jakými svaly má pumpovat, aby rozhýbala svou energii a došla cíle. Když žena dostane návod, jak má dosáhnout orgasmu, je to stále mužský přístup k věci.

Je to ve své podstatě škodlivé, protože je to v rozporu s nejhlubší ženskou podstatou - s principem nekonání - prožívání. A také proto, že když se soustředíš na dosahování, méně prožíváš a tvá sexualita utrpí. O tom najdeš více v článku Proč se vyplatí nelpět na vyvrcholení.

Jak to mám já

Já sama jsem tantru nikdy nepraktikovala. Byly časy, kdy jsem o ní uvažovala, ale pak jsem cítila, že nechci svou přirozenou čistou sexualitu znečistit nějakými postupy. Věděla jsem, že bych se jich pak musela zase zbavovat. Mně osobně stačí vědomí toho, že můj dech pracuje pro mě. Sám.

Prožívám při mazlení a pak i při samotném spojení nádhernou intenzivní rozkoš. A když jsem pak dostatečně rozvibrovaná, stačí málo a vrcholím. Vrcholím ne proto, že bych dosahovala. Vrcholím proto, že jsem tak naplněná rozkoší, že už jí víc neunesu.

Mimoto zcela přirozeně prožívám různé druhy orgasmů. Svou sexualitu žiji a vnímám jako velmi naplňující, vyživující a léčivou. A to bez tantry a bez snahy o dosahování.

Závěrem

Jak můžeš vidět, cesta bezpohlavnosti není tím, co by tě dovedlo k hlubšímu spojení s tvou podstatou. A ani tantrické praktiky nejsou nezbytnou cestou.

Pokud cítíš tantru jako svou cestu, je to naprosto v pořádku. Pokud to bude cesta kultivace a ne dosahování, můžeš mnoho získat. Jen měj v sobě vědomí toho, že až přijde vhodný čas, můžeš ji opustit. Můžeš ji opustit proto, abys mohl prožívat svou sexualitu ve větším souladu s tvou nejhlubší podstatou.

Pokud tě tantra neláká, taky dobře. Nebudeš se v sobě muset zbavovat balastu. Můžeš svou sexualitu prožívat ve své přirozené podobě a zintenzivňovat své prožívání skrze cestu k sobě sama. A je jedno, jakými způsoby k sobě půjdeš.

K tématu

Návod k tomu, jak se nořit do své sexuální identity, najdeš v článku Nejhlubší principy ženy a muže a jak s nimi pracovat.

Návod k tomu, jak se zbavit lpění na vyvrcholení a tím zintenzivnit své prožitky, získáš v článku Proč se vyplatí nelpět na vyvrcholení.

Článek Proč je přirozená sexualita čistá ti pomůže v přijetí tvé vlastní sexuality.

Pokud tě zajímá více o tom, jak já sama prožívám svou přijatou, přirozenou, čistou a svobodnou sexualitu, klikni SEM. Najdeš tam mnoho k tématu sexuality i mnoho toho, co tě bude v oblasti tvé vlastní sexuality léčit.

Pomoc pro tebe

Na cestě ke spojení s tvou vnitřní moudrostí, na cestě do těla či na cestě přijetí a očištění vlastní sexuality nemusíš být sám. Pokud budeš chtít, s potěšením ti budu ku pomoci.

Sdílením tohoto článku pomáháš tvořit lepší svět.

Nejnovější články

Stačí kliknout na obrázek nebo název článku.

ariel rea

o autorce

Ariel Rea - MUDr. Barbora Müllerová

doktor - terapeut - léčitel - odvážný průzkumník - tvůrce - vizionář

Pomáhá zdravým i nemocným lidem.